Galgaguta
| Galgaguta | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°51′3″ s. š., 19°23′17″ v. d. |
| Časové pásmo | středoevropský čas |
| Stát |  Maďarsko |
| Župa | Nógrád |
| Okres | Balassagyarmat |
  Galgaguta | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15,9 km² |
| Počet obyvatel | 598 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 37,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 35 |
| PSČ | 2686 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Galgaguta je obec v Maďarsku v župě Nógrád. Žije zde 598[1] obyvatel. Rozkládá se na ploše 15,89 km² a v roce 2010 zde žilo 642 obyvatel.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Název pochází ze jména Guta, které je nejistého původu. Podobné názvy osad se vyskytují v Polsku, Srbsku a Bosně.[3]
První písemná zmínka o Galgagutě pochází z roku 1309, kde je uváděn jako Gutha. Prvními známými majiteli obce byli členové rodu Gutai. V roce 1309 se uvádí jméno Istvána Gutaie, který byl služebníkem Benedeka, syna Kyliana z Bágyonu, a koupil pozemky v Bágyonu.
V roce 1326 daroval Kisgutu král Karel Robert Makowovi, synovi Miklóse Mohporaie, který byl na královském dvoře. Panství předtím patřilo Popovým synům Gervasiovi a Tomášovi, kteří zemřeli bez dědice. Proti tomuto daru se při inauguraci postavili Miklós a János, synové Jánose Nagygutaie, a Ivanův syn István, ale v roce 1327 se Nagygutaiové s Mikóvalem Mohoraiem smířili a Kisgutu rozdělili na dvě části.
Na počátku 20. století patřilo k okresu Sziráki župy Nógrád.
V roce 1910 zde žilo ze 705 obyvatel 201 Maďarů a 501 Slováků. Z nich bylo 135 římskokatolického vyznání, 549 evangelického a 14 izraelitského.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Galgaguta na maďarské Wikipedii.
- ↑ a b Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 23. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-23].
- ↑ http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/hun/hnk/Helysegnevkonyv_adattar_2010.xls[nedostupný zdroj]
- ↑ STANISLAV, Ján. Slovenský juh v stredoveku. 2. vyd. Bratislava: Literárne informačné centrum, 2004. 533 s. ISBN 978-80-88878-89-6. S. 171.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Galgaguta na Wikimedia Commons
