Gallagherův index[1][2] je metoda statistické analýzy voleb (psefologie), která měří disproporcionalitu mezi hlasy a mandáty politických stran v jakýchkoliv daných volbách poměrneho volebního systému na základech rovného volebního práva. Poměrnost volebního systému ovlivňuje volební účast.[3] Index měří rozdíl mezi procentem hlasů, které každá strana získá, a procentem křesel, které každá strana získá. Tato kolektivní disproporcionalita z voleb dostane přesné skóre, které pak může být použito při porovnávání různých úrovní proporcionality mezi různými volbami z různých volebních systémů.
Rovnice Gallagherůvho indexu je:
kde je percenta hlasu a a percenta mandátu každé politické strany .
Gallagherův index se diskutoval v kontextu snah o reformu kanadského volebního systému. Zvláštní výbor pro volební reformu v Kanadě doporučil Gallagherova index 5 nebo méně.[5]
Níže jsou uvedeny Gallagherovy indexy pro jednotlivé země, zobrazen je pouze poslední dostupný index.[6]
stát | rok | Gallagherův Index |
---|---|---|
Belgie | 2019 | 3,92 |
Česko | 2017 | 7,21 |
Dánsko | 2019 | 2,39 |
Evropská unie | 2019 | 7,87 |
Finsko | 2019 | 3,55 |
Francie | 2017 | 21,12 |
Itálie | 2018 | 5,70 |
Nizozemsko | 2021 | 1,31 |
Německo | 2021 | 3,48 |
Polsko | 2019 | 6,60 |
Slovensko | 2020 | 12,37 |
Švédsko | 2018 | 0,63 |
Švýcarsko | 2019 | 2,46 |
Spojené státy americké | 2020 | 1,44 |
Rakousko | 2019 | 1,85 |