Gambrinus | |
---|---|
Základní informace | |
Kategorie | pivo |
Vznik | 1869 |
Výrobce | Plzeňský Prazdroj |
Pivovar | Prazdroj |
Druh piva | Světlé výčepní Světlý ležák Speciální světlé |
Obsah alkoholu | 4,3 % (světlé) 5,1 % (ležák) 3,8 % (speciální světlé) |
multimediální obsah na Commons |
Gambrinus je značka jednoho z nejprodávanějších piv v České republice.[1][2][3] V letech 2006 a 2007 mu patřila zhruba čtvrtina českého trhu.[3][4] Pivovar Gambrinus Plzeň získal ochrannou známku Plzeňský Gambrinus v roce 1919 po vzniku samostatného Československa. Totéž pivo se však v Plzni pod jiným názvem vařilo už od roku 1869, kdy vznikl tamní První akciový pivovar. Pivovar je od roku 1994, kdy byla dokončena privatizace, součástí společnosti Plzeňský Prazdroj a.s.[5][6]
Pověst o králi Gambrinovi se tradovala od středověku a byla zaznamenána roku 1543 v bavorské kronice Burkarta Wallise. Podle této pověsti začal král Gambrinus jako první vařit pivo, když se tomu naučil od Isis, staroegyptské bohyně úrody a hodokvasu.
Historie vaření piva je mnohem starší, než ona středověká pověst. Pivo se vařilo ve starověké Mezopotámii i v Egyptě.[7] O pšeničném pivě se několikrát zmiňuje i Bible.[8]
Král Gambrinus má zdánlivě latinské jméno, ale je zkomoleninou titulu Jean Primus = Jan První. Byl to ve skutečnosti Jan I. Brabantský. Při bitvě u Worringenu nedaleko Kolína nad Rýnem dne 5. června 1288 porazil se svými spojenci lucemburského hraběte Jindřicha III., a tím definitivně připadlo vévodům brabantským Limbursko. Na prosbu bruselského sladovnického cechu se poté stal jeho čestným předsedou (patronem), a od té doby býval v cechovních místnostech vyobrazen jako opulentní usměvavý muž s věncem z chmelových ratolestí na hlavě a s pohárem pěnícího piva v ruce. Stal se tak častým nástupcem řeckého boha Dionýsa a novověkým patronem pivovarnictví, nejprve v Brabantsku, tj. na území dnešní severní Belgie a jižního Nizozemí (Brusel, Lovaň, Antverpy, Breda, Hertogenbosch, Tilburg), od doby barokní také v ostatních "pivařských" zemích.
V Čechách je tradice krále Gambrina doložena teprve spíše až z 19. století, například obrazy ve sbírce Národního muzea v Praze, či názvem pivnice "U krále Brabantského" v Praze na Malé Straně.
Na konci 19. století byl už Gambrinus i v Čechách všeobecně populární postavou. Ve své propagaci ho používal například pražský pivovar na Smíchově. Pod názvem Gambrinus byly na přelomu 19. a 20. století v Česku prodávány také známkově chráněné „pivní bonbony“.[9]
Ke změně názvu tohoto plzeňského piva vedly v roce 1919 prozaické reklamní důvody. Původní název Pilsner Kaiserquell byl až příliš spojován se starým Rakouskem a jeho císařem. Co však v 19. století fungovalo jako dobrý marketingový tahák, bylo po vzniku republiky v roce 1918 už považováno za nevhodný anachronismus.[7]
Pod všemi druhy českého piva Gambrinus je podepsán vrchní sládek pan Jan Hlaváček.
První pivní etiketa piva značky Gambrinus byla použita v roce 1920.
Tato značka je užívána i mnohými jinými pivovary v Německu nebo Dánsku. V Mendigu (Porýní-Falc) se koná každý druhý rok pivní slavnost Gambrinusfest.