Genthod
| Genthod | |
|---|---|
.JPG) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°16′ s. š., 6°9′0″ v. d. |
| Nadmořská výška | 405 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Ženeva |
  Genthod Genthod, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 2,87 km² |
| Počet obyvatel | 2 782 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 969,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 1294 |
| Označení vozidel | GE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Genthod je obec na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází na severním břehu Ženevského jezera mezi Bellevue a Versoix. Skládá se z hlavní obce Genthod a vesnic Malagny a Creux-de-Genthod. Sídlí zde jachtařský klub Creux-de-Genthod.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Ve středověku byl Genthod administrativně přiřazen k mandátu Peney a podléhal ženevskému biskupovi. Ten v roce 1328 přenesl jurisdikci v Genthodu na rod von Genthod, který ve vsi vlastnil hrad. Poté, co léno přešlo v roce 1541 na ženevské panství, zůstalo v držení různých měšťanských rodů až do roku 1789.[2] Po bernské okupaci (1536–1564) byl Genthod exklávou v panství Pays de Gex, které postupně spadala pod Savojsko (1564–1590), Ženevu (1590–1601) a později pod francouzskou nadvládou. Jeho poloha jako ženevské bašty na okraji území způsobovala četné problémy (konfesijní spory, hraniční konflikty), které byly vyřešeny až v r. 1749 Pařížskou smlouvou. V roce 1816 byl Genthod povýšen na obec; po francouzské okupaci (1798–1814) se obec stala součástí kantonu Ženeva. Po reformaci se obec připojila k farnosti Moëns. Když byla kaple v Moëns v roce 1685 zrušena, staral se o Genthod ženevský kněz; v roce 1817 se stal samostatnou farností. Současný kostel pochází z roku 1869. Jako letovisko bohatých obyvatel Ženevy se Genthod od 18. století vyznačoval honosnými zámky, včetně panství Saugy postaveného rodinou Gallatinů. V letech 1900–1925 jezdila mezi Genthod a Ženevou tramvaj a od roku 1990 spojuje obě sídla autobusová linka.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 2000 | 2010 | 2012 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
| Počet obyvatel | 228 | 380 | 739 | 1175 | 2171 | 2707 | 2691 | 2774 | 2747 | 2721 | 2772 |
Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří francouzsky (1582, tj. 72,9 %), druhým nejčastějším jazykem je angličtina (247, tj. 11,4 %) a třetím němčina (96, tj. 4,4 %).
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]V roce 1801 byla postavena mlékárna, v roce 1823 první loděnice a v roce 1858 železniční stanice Genthod-Bellevue. Ačkoli se venkovská obec z velké části vyvinula v rezidenční obec, ještě na počátku 21. století měla čtyři zemědělské podniky. Od roku 1995 sídlí v obci hodinářská společnost Franck Muller Watchland SA; v roce 2000 pracovala více než polovina obyvatel ve službách.[2]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obec je napojena na síť městské hromadné dopravy v Ženevě autobusovými linkami. Železniční zastávka Genthod-Bellevue se nachází na trati Lausanne–Ženeva a je obsluhována v pravidelném intervalu regionálními vlaky.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Nora Dumasová (1890–1979), maďarská fotografka, v obci žila a zemřela
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Genthod na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d PIGUET, Martine. Genthod [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-07-11 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Genthod na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
