George H. Gay

George H. Gay
Narození8. března 1917
Waco
Úmrtí21. října 1994 (ve věku 77 let)
Marietta
Alma materTexas A&M University
Povolánídůstojník
OceněníPurpurové srdce
Letecká medaile
Námořní kříž
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George H. Gay, ml. (8. březen 1917 Waco, Texas, USA - 21. říjen 1994, Marietta, Georgie) byl pilot torpédového bombardéru Douglas TBD Devastator squadrony amerického námořnictva VT-8, operující v Pacifiku z letadlové lodi USS Hornet. Během bitvy u Midway se proslavil jako jediný člen squadrony VT-8 z Hornetu[1], který přežil útok na japonské letadlové lodě.

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

George H. Gay, Jr. se narodil ve městě Waco. Studoval v texaském Austinu a Houstonu než začal studovat na dnešní Texas A&M University.

Armádní služba

[editovat | editovat zdroj]
George H. Gay, Jr. (vpravo) se svým zadním střelcem Georgem Arthurem Fieldem pózují před bombardérem TBD Devastator na palubě letadlové lodě USS Hornet.

Po vypuknutí druhé světové války se přihlásil do armády. USAAC ho ze zdravotních důvodů nepřijalo a proto vstoupil do amerického námořnictva. Pilotní zkoušky dokončil v září 1941. Poté se na Hornetu připojil k nově vytvořené squadroně VT-8, které velel John C. Waldron. VT-8 byla na palubě lodi i během Doolittleova náletu na Tokio. Brzy nato již následovalo nasazení u Midway. VT-8 zde napadla japonské lodě bez doprovodu stíhacích letounů a japonská obrana tak všechny letouny sestřelila. Ze 30 členů osádek Devastatorů přežil George Gay jako jediný.

Během útoku na letadlovou loď Kaga byl jeho navigátor zabit a sám George Gay zraněn, přesto svůj útok dokončil (byť jeho torpédo cíl nezasáhlo). Po útoku byl jeho TBD-1 Devastator 8-T-14 BuNo 1518 sestřelen japonskými A6M2 Zero. Plavaje na mořské hladině pak mohl pozorovat další útoky amerických letounů, které potopily čtyři japonské letadlové lodě (sám George Gay viděl potopení tří z nich) a přinesla tak obrat ve válce v Pacifiku.

Po 30 hodinách strávených ve vodě ho 5. června zachránil létající člun PBY-5A Catalina (44-P-10) od VP-44 Golden Pelicans z Midwaye.[2] George Gay byl poté přijat admirálem Nimitzem a mohl mu osobně potvrdit potopení tří letadlových lodí. Poté byl nasazen v bitvě o Guadalcanal, po které nadále působil ve výcviku.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

George Gay obdržel Navy Cross, Air Medal a dokonce byl jmenován v Presidential Unit Citation.

Po válce

[editovat | editovat zdroj]

Po válce strávil 30 let jako pilot u aerolinek TWA. Napsal také autobiografickou knihu s názvem Sole Survivor.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George H. Gay, Jr. na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Gay nebyl jediným přeživším z VT-8, ale byl jediným přeživším z Waldronovy letky operující z Hornetu. Bitvy se účastnila i část VT-8 detašovaná na Midwayi. Viz Midway-based Torpedo Attacks on the Japanese Carrier Striking Force, 4 June 1942 Archivováno 7. 10. 2008 na Wayback Machine.@history.navy.mil
  2. ↑ Viz VP-44 at Ford Island and the Battle of Midway Archivováno 27. 6. 2018 na Wayback Machine.@vp44goldenpelicans.com

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]