Georges Catoire | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 27. dubna 1861 Moskva |
Úmrtí | 21. května 1926 (ve věku 65 let) Moskva |
Místo pohřbení | Vvěděnský hřbitov |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, profesor hudební kompozice, vysokoškolský učitel a klavírista |
Nástroje | klavír |
Rodiče | Lev Ivanovitch Catoire |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Georges Catoire či Georgy Catoire nebo Georgij Lvovič Katuar (rusky Гео́ргий Льво́вич Катуа́р; 27. dubna 1861 Moskva – 21. května 1926 tamtéž) byl ruský hudební skladatel francouzského původu.
Narodil se 27. dubna 1861 v rodině francouzských přistěhovalců, trvale usídlených v Rusku. V roce 1884 vystudoval matematiku na Moskevské univerzitě s vynikajícím prospěchem. Poté nějaký čas pracoval v otcově obchodní společnosti, ale záhy se stále více věnoval hudbě. Hru na klavír a základy harmonie studoval nejprve u V. I. Willborga, žáka německého skladatele Karla Klindwortha. Pod jeho vedením zkomponoval klavírní sonátu, několik menších skladeb a transkripcí. Z nich nejznámější se stala transkripce Čajkovského Introdukce a fugy z První orchestrální suity. Čajkovský po vyslechnutí Catoirových klavírních variací mladšímu umělci řekl: „ byl by velký hřích, kdybyste se nevěnoval komponování“.
Aby Catoire prohloubil své znalosti, odebral se roku 1885 do Berlína studovat přímo u Karla Klindwortha. Ten ho také seznámil s tvorbou svého přítele Richarda Wagnera. Catoire se pak stal jedním z mála ruských wagneriánů. Od roku 1879 byl členem Společnosti Richarda Wagnera. Vedle toho studoval hudební teorii a kompozici u Otto Tirsche a později u Philipa Rufera.
Po návratu do Ruska 1887 debutoval Catoire jako koncertní klavírista. Na Čajkovského doporučení pak pokračoval ve studiu u Anatolije Konstantinoviče Ljadova a Nikolaje Rimského-Korsakova. Jeho rodina a blízcí však neschvalovali, že se místo matematice věnuje umění Roztržka vyvrcholila tím, že se Catoire roku 1899 stáhl na dva roky na venkov a téměř přestal komponovat.
Roku 1919 se Catoire stal profesorem skladby na Moskevské konzervatoři. Během té doby napsal několik prací o hudební teorii a kompozici.
Catoirovy skladby se dnes hrají poměrně málo, existuje však několik nahrávek od předních interpretů jako jsou Marc-André Hamelin a David Oistrach. Catoirova hudba klade vysoké nároky na virtuozitu, ale i na cit pro barvu nástroje. Synovcem Georgese Catoira byl hudební skladatel Jean Catoire.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georgy Catoire na anglické Wikipedii.