Gergely Czuczor

Gergely Czuczor
Czuczorův portrét od Miklóse Barabáse
Czuczorův portrét od Miklóse Barabáse
Rodné jménoIstván Czuczor
Narození17. prosince 1800
Andód, Rakouské císařství (Uhersko)
Úmrtí9. září 1866 (ve věku 65 let)
Pešť, Rakouské císařství (Uhersko)
Příčina úmrtícholera
Místo pohřbeníKerepesi temető, dnes Budapešť
Povoláníbenediktinský mnich, jazykovědec, učitel a básník
Národnostmaďarská
Literární hnutíromantismus
Významná dílaA magyar nyelv szótára (Slovník maďarského jazyka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gergely Czuczor (17. prosince 1800, Andód, dnes slovenské Andovce – 9. září 1866, Pešť, dnes Budapešť) byl maďarský romantický básník, učitel, jazykovědec a benediktinský mnich.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodné jméno bylo Ištván, jméno Gergely přijal po vstupu do řehole. Pocházel z rodiny zámožnějšího gazdy. Studoval na střední škole v Nitře, Ostřihomu a své středoškolské vzdělání dokončil v Prešpurku (nyní Bratislava). Ačkoliv z něj chtěl jeho otec mít vojáka, vstoupil roku 1817 svým bratrancem Ištvánem Jedlikem (pozdějším významným fyzikem) do Řádu svatého Benedikta v Pannonhalmě. Následně studoval filosofii v Rábu a teologii v Pešti. Roku 1824 byl vysvěcen a začal působit jako učitel v Rábu a od roku 1830 v Komárně. Vyučoval rétoriku, lingvistiku a literaturu.[2]

Gergely Czuczor roku 1866

Roku 1831 se stal členem korespondentem Uherské akademie věd a roku 1835 se stal jejím archivářem a sekretářem. Přesídlil do Pešti a stal se zde členem Kisfaludyho společnosti (Kisfaludy Társaság), což byla literární společnost v Pešti pojmenovaná po Károlym Kisfaludym, která patřila k nejvýznamnějším literárním institucím v Uhrách.[2]

Když roku 1836 vydal Ferenc Toldy jeho básnické spisy, byl pro jejich erotický obsah a volnomyšlenkářství řádem donucen místo v Akademii opustit a vrátit se do kláštera, kde mohl v literární činnosti pokračovat až roku 1842. Roku 1844 jej pak Akademie pověřila vypracováním velikého slovníku maďarského jazyka.[2]

Aktivně podporoval maďarskou revoluci v letech 1848–1849 a po její porážce byl za svou revoluční báseň Riadó (Poplach), která vyšla v politických novinách Kossuth Hirlapja Lajose Kossutha, odsouzen na šest let do vězení. Na přímluvu předsedy Akademie, hraběte Józsefa Telekiho, mu bylo již roku 1849 umožněno pokračovat v práci na slovníku, na kterém do své smrti na choleru roku 1866 spolupracoval s filologem Jánosem Fogarasim, který po jeho smrti slovník dokončil.[2]

Jako básník spolupracoval s almanachem Aurora Károla Kisfaludyho. Svými baladami a hrdinskými eposy s vlasteneckou tematikou, napsanými v hexametrech, přispěl k rozvoji národní maďarské epiky. Mnoho jeho lyrických básní, psaných ve formě lidových písní, zlidovělo. Do maďarštiny přeložil díla Cornelia Nepota, Tacita a Jareda Sparkse. Jeho výkladový slovník maďarského jazyka jej řadí k předním představitelům maďarské lingvistiky.[1][2]

Výběrová bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
Czuczorův portrét od Károlyho Jakobeyho
Czuczorův hrob v Budapešti
  • Augsburgi ütközet (1824, Augšpurská bitva), epos popisující jedno z vítězství pohanských Maďarů.
  • Aradi gyűlés (1828, Shromáždění v Aradu), epos o sněmu v Aradu, na kterém nechal král Béla II. zvaný Slepý popravit všechny šlechtice, kteří se spolupodíleli na jeho oslepení.
  • Karád és Zemír (1830, Karád a Zemír), balada.
  • Hunyadi János (1833, János Hunyadi), balada o sedmihradském vojvodovi a vojevůdci v bojích proti Turkům, Jánosovi Hunyadim.
  • Botond (1833), epos líčící dobrodružné i milostné příběhy maďarského mytického hrdiny v Byzanci a jeho vítězný souboj s obrovitým řeckým válečníkem.
  • Czuczor Gergely poetai munkái (1836, Básnické dílo Gergelyho Czuczora), souborné vydání autorových básní.
  • A falusi kisleány Pesten (1837, Vesnické děvče v Pešti), epická báseň.
  • Hunyadi halála (1837, Hunyadiho smrt), balada.
  • Paprikás versek (1844–1848, Paprikové verše), didaktické verše.
  • Riadó (1848, Poplach), revoluční báseň, která vyšla v politických novinách Kossuth Hirlapja Lajose Kossutha a za kterou byl Czuczor po porážce maďarské revoluce z let 1848–1849 odsouzen na šest let do vězení.
  • A rab (1850, Vězeň), reflexivní báseň.
  • A magyar nyelv szótára (1862–1874, Slovník maďarského jazyka), šest svazků, dokončeno Jánosem Fogarasim.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b RÁKOS, Petr, a kol. Slovník spisovatelů - Maďarsko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1971. 87 s. cnb000160225. S. 180. 
  2. ↑ a b c d e Ottův slovník naučný. 5. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1997. S. 844.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]