Giacomo Quarenghi
| Giacomo Quarenghi | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8.jul. / 19. září 1744greg. Rota d'Imagna |
| Úmrtí | 18. únorajul. / 2. března 1817greg. (ve věku 72 let) Petrohrad |
| Místo pohřbení | Lazarevský hřbitov |
| Povolání | architekt a malíř |
| Významná díla | Smolny Institute Alexandrovský palác Hermitage Theatre Ruská akademie věd |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giacomo Quarenghi (20. září 1744 Rota d'Imagna v provincii Bergamo - 2. března 1817 Petrohrad) byl italský architekt a malíř, který žil a pracoval v Rusku. Jako jeden z nejuznávanějších ruských architektů a stavitelů konce 18. století navrhl velké množství známých budov, zejména v Petrohradě a Moskvě.
Život
[editovat | editovat zdroj]Quarenghi se narodil v provincii Bergamo v Lombardii a pocházel z tamní šlechtické rodiny. Studoval malbu v Římě, kde mezi jeho učitele patřil Anton Raphael Mengs. Pak studoval architekturu a inspiraci čerpal ze starověké architektury a od mistrů, jako byl Andrea Palladio. Raná Quarenghiho díla vznikla v Itálii (mezi nimi katedrála sv. Scholastiky v Subiacu, kterou Quarenghi na začátku 70. let 17. století přestavěl ve stylu klasicismu), ale také v Monaku a ve Vídni.
V roce 1779 odešel Quarenghi do Ruska, kam byl povolán jako již před ním mnoho jiných italských stavitelů, kteří se podíleli na stavbě nového císařského hlavního města Petrohradu, založeného v roce 1703. Nejprve pracoval ve starém hlavním městě Moskvě a přestavěl (již nedochovaný) palác Kateřiny Veliké na řece Jauze. Budova, na jejímž místě dnes stojí obchodní dům GUM na Rudém náměstí, se také přičítá Quarenghimu.
Od roku 1781 Quarenghi žil a pracoval v Petrohradě, kde nejdřív navrhl několik reprezentativních budov na zakázku Kateřiny Veliké, včetně již nedochovaného Anglického paláce (1781–1794) v Petrodvorci, divadla Ermitáže (1783–1787) a budovy Akademie věd (1783–1785). Alexanderův palác (1792–1796) v Carském Selu a jedno křídlo Kateřinského paláce patří také k nejdůležitějším budovám, které Quarenghi vytvořil za vlády Kateřiny Veliké.
Také za vlády Kateřinina nástupce Pavla I. a jeho nástupce Alexandra I. Quarenghi vytvořil řadu důležitých budov. Za zmínku stojí zejména budova Smolného institutu (1806), Mariánská nemocnice určená původně pro chudé lidi (1803), Maltézský kostel (1798–1800; Pavel I. byl velmistrem Maltézského řádu) a Carský kabinet před Aničkovovým palácem. Kromě hlavního města navrhl Quarenghi budovy také v několika provinčních městech, například šlechtické domy a paláce, z nichž některé se zachovaly dodnes, byly podle jeho návrhů postaveny v Kursku, Suraži, Voroněži, lotyšské Mežotně a v Irkutsku na Sibiři.
Quarenghi byl čestným členem petrohradské Akademie umění. Po jeho smrti vydal jeho syn v Miláně v roce 1821 úplný seznam Quarenghiho architektonických návrhů pod názvem Fabbriche e Disegni di Giacomo Guarenghi.
Giacomo Quarenghi je považován za jednoho z průkopníků pozdějšího klasicismu v architektuře ruských měst, ačkoli jeho díla byla z části také inspirována antickou architekturou. Quarenghi také zanechal pozoruhodné stopy jako malíř: zachovalo se mnoho jeho akvarelů městských scenérií Moskvy a Petrohradu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giacomo Quarenghi na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giacomo Quarenghi na Wikimedia Commons
