Gin | |
---|---|
London Dry Gin | |
Základní informace | |
Kategorie | gin |
Místo původu | Nizozemsko |
Vznik | 1650 |
Použití | pije se čistý nebo v koktejlech |
Popis nápoje | |
Obsah alkoholu | 40 až 60 % |
multimediální obsah na Commons |
Gin[1] (angl. výslovnost [džin]) nebo také džin[2] je alkoholický nápoj získávaný destilací obilné břečky a přidáním různých bylin. Popíjí se samostatně nebo se také přidává do koktejlů. Dělí se na dva typy:
Gin pochází z Nizozemska, kde byl poprvé objeven r. 1650. Vynalezl jej Dr. Fanciscus de La Boie známý spíše pod jménem Dr. Sylvius, profesor medicíny na univerzitě v Leidenu.[3] Stejně jako mnoho jiných destilátů bylo použití zamýšleno jako lék. Dr. Sylvius chtěl nalézt levné diuretikum, které by použil jako lék na ledvinové potíže. Smíchal tedy dvě močopudné suroviny: olej z jalovcových bobulí a obilný destilát. Takto vzniklou směs nazval genever[4] (fr. genévrier [žənẹvrijeːr] = jalovec). Původně jej chtěl podávat i jako antidepresivum. Doporučoval ho pít jednou do měsíce, jako profilaktikum (opít se do němoty). Angličtí vojáci nazvali tento nápoj „holandská kuráž“ a přivezli jej do Anglie, kde natolik zachutnal, že býval považován za národní nápoj. William Hogarth zakládá r. 1750 varnu Gin Lane[5]. Druhý typ ginu, který vyvinuli londýnští lihovarníci, se nazývá dry gin ([ˌdrai ˈdžin]), někdy také s přídomkem London ([ˈlandən]), což naznačuje místo, kde byl poprvé vyroben. Tento typ se od toho holandského liší nejen výrobou, ale i chutí. Vznikl r. 1831. Vyrábí se destilací z obilí a přidáním všemožných bylin jako např. kardamom, pomerančová kůra nebo jalovčinky a spousta dalších přísad, které jsou vlastním tajným receptem každé palírny. Gin vznikající v této době, byl poněkud slabší než který známe dnes. Na druhou stranu byly aromatičtější.[zdroj?]
Gin se přidává do různých koktejlů, např. gimlet, gin-fizz, Martini nebo gin s tonikem. Tento nápoj má i své muzeum, a to v Hasseltu v severovýchodní Belgii.
Tradiční výroba se velmi podobá výrobě whisky. Nejprve se destiluje fermentovaný obilný (nejčastěji ječný) slad. Tento destilát se pak znovu destiluje, nyní již se směsí oleje z jalovce a dalších bylin a koření. Výsledkem je gin s poměrně nízkou koncentrací alkoholu, který se pak znovu destiluje s olejem z jalovce a dalšími bylinami.
Tento dvakrát destilovaný gin se někdy označuje jako double gin. Následně zraje v dubových sudech, čímž se dosahuje plnější chuti ginu.
Jiným způsobem se vyrábí dry gin. Nejprve se vytvoří destilát, nejčastěji z obilí (u levnějších ginů se používají i další suroviny jako jsou brambory, kukuřice nebo cukrová řepa). Výsledný destilát je následně opět destilován, nad destilovanou kapalinou je zavěšen prodyšný vak, naplněný jalovcem s dalšími bylinkami a kořením. Horké páry destilátu projdou touto směsí, kondenzují navrchu kotle a následně odkapávají zpět. Takto vzniká suchý gin, který je lehčí než tradiční genever, protože nezraje v sudech.