Gisela Švábská

Gisela Švábská
	římská císařovna a německá královna
Narození	11. listopadu 990
Úmrtí	14. února 1043; Goslar
Pohřbena	Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána, Špýr
Manželé	Brun I. Brunšvický; Arnošt I. Švábský; Konrád II. Sálský
Potomci	Liudolf Fríský; Arnošt II. Švábský; Heřman IV. Švábský; Jindřich III. Černý; Matylda Sálská
Otec	Heřman II. Švábský
Matka	Gerberga Burgundská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gisela Švábská (11. listopadu 989 /999 dle náhrobní desky/ – 15. února 1043 v Goslaru)^[1] byla hraběnka z Braunschweigu, švábská vévodkyně, německá královna a římská císařovna, manželka Konráda II., prvního císaře z rodu Sálců.

Rodina

Byla dcerou Heřmana II. Švábského a Gebergy Burgundské, dcery burgundského krále Konráda, bratra císařovny Adély. Jejím prvním manželem byl od 1002 hrabě Bruno z Braunschweigu († 1010/1013?), kterému porodila syna Liudolfa, možná ještě další, jménem neznámé děti. Po ovdovění se roku 1014 provdala za švábského vévodu Arnošta I. (něm. Ernest) z rodu Babenberků († 1015 při lovecké nehodě), se kterým měla syny Arnošta a Heřmana.

Sňatek s Konrádem

Konrád II. byl Giseliným třetím manželem, provdala se za něj roku 1016 (nejpozději počátkem 1017) a porodila mu syna Jindřicha – budoucího císaře Jindřicha III. a dcery Beatrix a Matyldu, které zemřely ve věku 16 a 9 let. Po smrti svého druhého muže vykonávala Gisela poručnickou vládu za svého nezletilého syna Arnošta ve švábském vévodství, poručnictví jí však bylo císařem Jindřichem II. odebráno kvůli sňatku se sálcem Konrádem – legitimita manželství byla totiž z hlediska kanonického práva napadnutelná, neboť jejich společným předkem byl král Jindřich I. Ptáčník a císař Jindřich II. se proti tomuto sňatku stavěl i z politických důvodů.

Co se týče sňatku Gisely a Konráda, existují domněnky, že ji Konrád před sňatkem unesl, což se sice nedá vyloučit, ale historiky je to nahlíženo jako velmi nepravděpodobné, neboť pro to existuje velice málo důvěryhodných pramenů – např. kronikář Dětmar Merseburský zpravuje o napadnutelnosti legitimity manželství z důvodu příliš blízkého příbuzenství, nicméně o domnělém únosu nevěsty nic neví.

Politický vliv

Roku 1024 se Gisela po Konrádově boku stala královnou (rozhodovalo se mezi Konrádem a jeho stejnojmenným strýcem, který byl ovšem mladší než on – proto bývá Konrád v pramenech označován jako Konrád starší). Arcibiskup Aribo Mohučský ji sice odmítl korunovat (snad kvůli kanonické překážce jejího manželství s Konrádem), nicméně korunovace byla přesto provedena, a to 21. září 1024 arcibiskupem Pilgrimem Kolínským. Poté, co se stala královnou a o tři roky později (26. března 1027) císařovnou, měla Gisela velký podíl na říšské politice, což dosvědčuje i značný počet jejích intervencí v královských listinách (jako intervenientka se objevuje dokonce v 60 % Konrádových listin, často intervenovala spolu s dalšími osobami).

Na základě jejího zprostředkování přenesl její strýc Rudolf III. Burgundský ve smlouvě z Basileje na Konráda II. nástupnictví v Burgundském království, které pak připadlo Říši. Císařovna Gisela také hrála důležitou zprostředkující roli mezi císařem Konrádem, a synem z druhého manželství, švábským vévodou Arnoštem. Skrze její přímluvu byl také v Merseburgu roku 1033 uzavřen mír mezi Konrádem a vévodou Měškem Polským.

Vdovství a smrt

Po nástupu jejího syna Jindřicha III. na trůn roku 1039 Giselin vliv poklesl, i když zpočátku se jako intervenientka objevuje i v jeho listinách. Zemřela v Goslaru 14. února 1043 na úplavici. Je pohřbena ve Špýru v katedrály Panny Marie a sv. Štěpána. Zajímavostí je, že při otevření hrobu byly odebrány vlasy zemřelé císařovny (údajně zlatavé) a byly podrobeny analýze, dle které se údajně jednalo o ženu před menopauzou – což by odpovídalo roku narození 999.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

↑ Digitale Bibliothek - Münchener Digitalisierungszentrum. daten.digitale-sammlungen.de [online]. [cit. 2023-05-24]. Dostupné online.

Literatura

Lexikon des Mittelalters, sv. 4, s. 1465.
Ennenová, E.: Ženy ve středověku, Praha 2001, s. 69–70.
Fössel, A.: Die Königin im mittelalterlichen Reich. Herrschaftsausübung, Herrschaftsrechte, Handlungsspielräume, Stuttgart 2000, ISBN 3-7995-4256-6, s. 269–273, 285–290.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gisela Švábská na Wikimedia Commons
Otevřený hrob královny Gisely
Giselina pohřební koruna
Kronika Dětmara Merseburského

Německá královna
Předchůdce: sv. Kunhuta Lucemburská	1024–1028 Gisela Švábská	Nástupce: Gunhilda Dánská

Římská císařovna
Předchůdce: sv. Kunhuta Lucemburská	1027–1039 Gisela Švábská	Nástupce: Anežka z Poitou

[1] Digitale Bibliothek - Münchener Digitalisierungszentrum. daten.digitale-sammlungen.de [online]. [cit. 2023-05-24]. Dostupné online.

[1]