Giuseppe Abbati | |
---|---|
Narození | 13. ledna 1836 Neapol |
Úmrtí | 21. února 1868 (ve věku 32 let) Florencie |
Příčina úmrtí | vzteklina |
Místo pohřbení | Cimitero delle Porte Sante |
Alma mater | Accademia di Belle Arti di Venezia |
Povolání | malíř a Garibaldino |
Rodiče | Vincenzo Abbati |
Mecenáš | Diego Martelli |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Giuseppe Abbati (počeštěně Josef Abbati, 13. ledna 1836, Neapol – 21. února 1868, Florencie) byl italský malíř, člen hnutí Macchiaioli.
Jeho otcem byl malíř Vincenzo Abbati, který Giuseppa i vyučoval malbě spolu s Francescem Bagnarou a Girolamem Michelangelo Grigolettim.[1] Abbati byl italský vlastenec účastnící se Expedice tisíce vedené Garibaldim a v bojích u Capua ztratil pravé oko; mimoto nosil i brýle.[2] Odstěhoval se pak do Florencie, kde se v kavárně Caffè Michelangiolo scházel s Giovannim Fattorim, Silvestrem Legu a dalšími malíři, s nimiž založil hnutí Macchiaioli.
Abbati maloval převážně krajiny neakademickým plenérovým stylem, který kladl důraz na odvážné zacházení se světlem. Jeho obrazy byly konstruovány prostřednictvím ostrého kontrastu mezi světlem a tmou, pomocí macchie (tahu štětce), a dílo odráželo pocity malíře, jak bylo typické pro umělce z hnutí Macchiaioli, kteří byli inspirováni Courbetem a Barbizonskou školou. Přátelil se s uměleckým kritikem Diego Martellim, který byl jedním z prvních zastánců impresionismu v Itálii.[3]
Roku 1866 dobrovolně vstoupil do armády, aby se účastnil války proti Rakousku, byl Rakušany zajat a zadržován v Chorvatsku. Po propuštění strávil poslední rok života na italském venkově, kde maloval krajiny. Zemřel na vzteklinu poté, co ho kousl jeho vlastní pes.