Gleicheniovité | |
---|---|
Dicranopteris pectinata | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | kapraďorosty (Monilophyta) |
Třída | kapradiny (Polypodiopsida) |
Řád | gleicheniotvaré (Gleicheniales) |
Čeleď | gleicheniovité (Gleicheniaceae) (R.Br.) C.Presl |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gleicheniovité (Gleicheniaceae) je čeleď kapradin z řádu gleicheniotvaré. Jsou to často mohutné kapradiny s nápadně vidličnatě větvenými listy. Rostou v tropech celého světa.
Gleicheniovité jsou bylinné kapradiny s nápadně členěnými listy. Oddenky jsou zpravidla dlouze plazivé a větvené, pokryté šupinami nebo chlupy. V oddenku je jeden centrální cévní svazek (protostélé nebo sifonostélé). Listy jsou velké, většinou 1 až mnohokrát vidličnatě větvené, šplhavé nebo ovíjivé, v pupeni spirálovitě stočené. Vidličnaté větvení je zdánlivé, hlavní osa se zastavuje a v růstu pokračují 2 boční větve. Plodné listy (sporofyly) se tvarem neliší od sterilních (trofofylů). Růst listů je často neukončený a mohou dorůstat délky až 10 metrů[1]. Žilky v lístcích jsou volné, nevětvené nebo 1 až 3x větvené a běžící k okraji obvykle úzce kopinatého nebo trojúhelníkovitého úkrojku. Výtrusné kupky jsou okrouhlé, bez ostěry. Sporangia jsou kulatá nebo hruškovitá, se širokým nepřerušeným prstencem. Gametofyt je nadzemní, zelený, srdčitého nebo protáhlého tvaru.[2][3]
Gleicheniovité zahrnují asi 125 druhů v 6 rodech.[4] Největší rod je Sticherus (62 druhů).[5] Gleicheniovité jsou pantropicky rozšířeny.[2] Největší rody (Sticherus, Dicranopteris, Diplopterygium a Gleichenia) jsou zastoupeny v tropech Nového i Starého světa.[2][6] Druh Dicranopteris flexuosa zasahuje na jihovýchod Spojených států.[3]
Gleicheniaceae tvoří spolu s čeleděmi Dipteridaceae a Matoniaceae monofyletickou starou vývojovou větev kapradin. Všechny tyto čeledi jsou řazeny do řádu Gleicheniales.[4] Rod Stromatopteris z Nové Kaledonie je občas řazen do samostatné čeledi Stromatopteridaceae v rámci řádu Gleicheniales.[7]
Čeleď Gleicheniaceae se ve fosilních záznamech objevuje s jistotou v triasu (rody Gleichenites a Mertenites), tedy v době před 200 až 250 miliony let. Do souvislosti s touto čeledí byly dávány i fertilní fosilie Oligocarpia z karbonu.[8]
Dicranopteris, Diplopterygium, Gleichenella, Gleichenia, Sticherus, Stromatopteris[7]