Gnadenwald | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°19′ s. š., 11°33′ v. d. |
Nadmořská výška | 879 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Tyrolsko |
Okres | Innsbruck-venkov |
Gnadenwald | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 11,5 km² |
Počet obyvatel | 826 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 71,8 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Adelheid Profeta |
Oficiální web | www |
kontakt | |
Telefonní předvolba | 05223 |
PSČ | 6069 |
Označení vozidel | IL |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gnadenwald je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov. V soudním okrese Hall in Tirol. V obci žije 826[1] obyvatel.
Gnadenwald leží na severní terase údolí Innu pod Bettelwurfem na úpatí přírodního parku Karwendel. Velmi rozptýlená obecní oblast se rozkládá na území farních kostelů Svatý Martin a Svatý Michal a dalších osad.
Obec má velký podíl dojíždějících.
K obci patří také vrchol Hinterhornalm (1524 m n. m.) a vrchol Walder Alm (1501 m n. m.), vzdálený 20 minut chůze na východ. Gnadenwald leží na Tyrolské svatojakubské cestě.[2]
Rozloha obce Gnadenwald je 11,49 km², z toho 19,4 % připadá na zemědělskou půdu a 2,1 % na zahrady, 6,5 % tvoří alpské louky a 63,3 % lesy. Z celkové rozlohy je 31,7 % území osídleno.[3]
Součástí obce Gnadenwald je i stejnojmenné katastrální území. Ke Gnadenwaldu patří následující části:
Dalšími lokalitami v obci jsou klášter svatého Martina, Speckbacherova kaple a kaple Walder Alm. Jedinou horskou salaší v obci je Walder Alm.
Obec Gnadenwald sousedí[4]
Vomp | ||
Absam | Terfens | |
Fritzens |
Podle archeologických nálezů pazourkové čepele, brože z pozdní doby laténské a keramiky z pozdní doby železné byla oblast osídlená už v pravěku.[5]
První písemná zmínka pochází z roku 1071, kdy byl majetek v locis Walda (latinsky vesnice Wald) a Ǒste (Österberg) převeden na kolegiátní klášter svaté Gertrudy v Augsburgu jako dar.[6] V roce 1085 bylo místo pojmenováno jako mons supra Tervanes (latinsky hora nad Terfens). V roce 1277 jsou v listinách zmiňovány různé Schwaighof na území dnešní obce. Již v roce 1313 je obec, která se tehdy ještě nazývala Gemain auf dem Wald, doložena jako finančně (daňově) nezávislá obec pod správou dvora Thaur.
V roce 1445 byla postavena pustevna, která byla v roce 1497 přestavěna na malý klášter, kde se následně usadily sestry z kláštera magdalenek v Absamu, ale v roce 1520 klášter vyhořel. Teprve o 118 let později byl klášter včetně kostela přestavěn a od té doby v něm až do roku 1820 žili poustevníci.
Název Gnadenwald je poprvé doložen v roce 1718 a od roku 1800 je oficiálním názvem.[5]
Hospodářskou základnu obce tvořily kromě Schwaighöfen také čtyři mlýny na prach (prachárny) do roku 1893 a lom na mramor.
Blason: Zeleně a zlatě polcený a šikmo dělený, v hlavě štítu a na dělící čáře vlevo nahoře a vpravo dole kříž smíšených barev.[9]
Jedním z výkladů je, že zelená rozeklaná horská silueta odkazuje na polohu obce na terase údolí řeky Inn a na úpatí strmých a členitých vápencových hor. Druhý výklad se opírá o kříže a siluetu lesa jako odkaz na název obce.[4]
Barvy obecní vlajky jsou žlutozelené.[9]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gnadenwald na německé Wikipedii.