Grigorij Gorin

Grigorij Gorin
Grigorij Gorin
Rodné jméno	Григорий Израилевич Офштейн
Narození	12. března 1940; Moskva
Úmrtí	15. června 2000 (ve věku 60 let); Moskva
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Vagaňkovský hřbitov
Pseudonym	Горинштейн
Povolání	spisovatel, dramatik, scenárista, moderátor, satirik, publicista, televizní moderátor, humorista a povídkář
Alma mater	První moskevská státní lékařská univerzita I. M. Sečenova (do 1963)
Žánr	satira, divadelní hra, povídka, novela, fejeton a publicistika
Ocenění	Zlaté tele (1968); Státní cena Ruské federace (2002); zasloužilý umělecký pracovník Ruské federace
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Grigorij Gorin, vlastním jménem Grigorij Izrailjevič Ofštejn (12. března 1940 Moskva – 15. června 2000 tamtéž) byl ruský humorista.

Život a tvorba

Jeho otec byl důstojník Rudé armády a matka lékařka (od jejího dívčího jména Gorinská odvodil svůj pseudonym). Vystudoval Sečenovův institut v Moskvě a pracoval jako lékař u záchranné služby. Od studentských let publikoval fejetony, skeče a aforismy v časopisech Junosť a Litěraturnaja gazeta, v roce 1966 se podílel na knize Čtyři v jedné obálce, do které přispěli také Eduard Uspenskij, Arkadij Arkanov a Felix Kandel. Vynikl především jako autor drobných satirických povídek, v nichž dováděl ad absurdum charakteristické společenské jevy období stagnace jako přebujelou byrokracii, nedostatek zboží v obchodech a s tím související černý trh, korupci a udavačství. V roce 1981 vyšel v češtině knižní výbor Gorinových humoresek pod názvem Skrytou kamerou. Psal také divadelní hry (s úspěchem se hrály i na československých scénách), v nichž aktualizoval historická témata: Ten, který nikdy nezalhal (na motivy Barona Prášila), Zapomeňte na Hérostrata!, Thyl Ulenspiegel, Poslední smrt Jonathana Swifta, Komedie o šlechetném husarovi a sličné herečce. Kromě toho byl moderátorem humoristického televizního pořadu KVN, autorem písňových textů a filmových scénářů (spolu s Markem Zacharovem vytvořili adaptaci hry Jevgenije Švarce Zabít draka). Posmrtně mu byla udělena Státní cena Ruské federace.

Literatura

KRAUTMANOVÁ, Vlasta: Současná sovětská dramatika v českých divadlech období tzv. normalizace. In: Disk, časopis pro studium dramatického umění, červen 2002.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Grigorij Gorin na Wikimedia Commons
Большая российская энциклопедия Archivováno 18. 1. 2022 na Wayback Machine.