Guajakol | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | 2-methoxyfenol |
Triviální název | Guajakol |
Ostatní názvy | o-methoxyfenol, methylkatechol |
Anglický název | Guaiacol |
Německý název | Guajacol |
Funkční vzorec | C6H4(OH)(OCH3) |
Sumární vzorec | C7H8O2 |
Vzhled | bezbarvé krystaly nebo olejovitá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 90-05-1 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 201-964-7 |
Indexové číslo | 604-031-00-6 |
PubChem | 460 |
SMILES | COC1=CC=CC=C1O |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 124,14 g/mol |
Teplota tání | 28 °C |
Teplota varu | 204–206 °C |
Hustota | 1,112 g/cm3 (kapalina) 1,129 g/cm3 (krystaly) |
Index lomu | 1,543–1,545 |
Rozpustnost ve vodě | 1,7 g/100 ml (15 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
H-věty | H302 H319 H315 |
R-věty | R22 R36/38 |
S-věty | S26 |
Teplota vzplanutí | 82 °C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Guajakol (systematickým názvem 2-methoxyfenol) je organická sloučenina s chemickým vzorcem C6H4(OH)(OCH3) patřící mezi fenoly a vyskytující se v přírodě. Jedná se o bezbarvou aromatickou olejovitou kapalinu získávanou z guajaku nebo z dřevného kreosotu. Guajakol je přítomen v dřevném kouři, kdy vzniká pyrolýzou ligninu. Je obsažen také v pražené kávě, kde se podílí na vůni a chuti.[2] Při vystavení vzduchu a světlu tmavne.
Guajakol se přímo získává z dehtu z bukového dřeva. Průmyslově se vyrábí z pyrokatecholu methylací s uhličitanem draselným a methylsulfátem draselným, anebo z anisolu nitrací, redukcí výsledného ortho-nitroanisolu na 2-aminoanisol, který se pak diazotuje a vaří s vodou. V laboratoři lze guajakol syntetizovat dimethylací katecholu následovanou selektivní mono-demethylací.[3]
Guajakoluhličitan je známý jako duotal, fosforečnan jako fosfatol, fosforitan jako guajako-fosfal. Fosfotal je směs fosforitanů kreosotových fenolů. Valeriánský ester (ester kyseliny valerové) guajakolu je známý jako geosot, benzoový jako benzosol, salicylový jako guajakolsalol a glycerolether jako guaiamar.
Guajakol se v medicíně používá jako expektorans, antiseptikum a lokální anestetikum. Používá se i k přípravě eugenolu[4] a vanilinu[5]. Související derivát dimethoxybenzen (veratrol) se také používá v medicíně.
Při uzení potravin je guajakol hlavní chemikálií odpovědnou za kouřovou chuť, zatímco za kouřovou vůni je odpovědný syringol.
Díky schopnosti měnit přirozenou barvu se guajakol někdy používá jako indikátorový roztok v různých experimentech s enzymy.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guaiacol na anglické Wikipedii.