Gustav-Adolf-Werk

Gustav-Adolf-Werk
Logo
Logo
Základní údaje
Datum založení1832
Identifikátory
Oficiální webwww.gustav-adolf-werk.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav-Adolf-Werk (ve zkratce GAW) je německá organizace, která finančně podporuje protestantské (evangelické) sbory v zahraničí.[1] Vznikl 6. listopadu 1832 z iniciativy Christiana Gottloba Grossmanna a jeho název připomínal tehdejší dvousté výročí úmrtí švédského krále Gustava II. Adolfa.[2]

Činnost

[editovat | editovat zdroj]

Sdružení dle svého motta „pomáhá evangelickým obcím po celém světě svobodně žít svou víru v Ježíše Krista a diakonicky působit ve svém prostředí“.[3] Spolek například ve druhé polovině 19. století podporoval výstavbu kostelů na území českých zemí.[4]

Přispěl například na evangelický kostel v Habřině[5], ale pomáhal i v pozdějších letech, když daroval prostředky na výstavbu Tesařovské kaple v Jizerských horách.[6]

Neangažuje se pouze ve stavebních projektech, nýbrž pomáhal i lidem v Turecku a Sýrii po ničivém zemětřesení,[1] které země postihlo 6. února 2023.[7]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Zpráva ze zasedání synodní rady 21. února 2023 [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2023-02-23 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ November 2012. Bratislava: Evanjelická cirkev augsburského vyznania na Slovensku, 2012. 4 s. Dostupné online. S. 2. (slovensky) 
  3. ↑ Poslání nadace Leitbild des Gustava Adolfa/ Leitbild des Gustav-Adolf-Werks Abgerufen am 15. März 2016.
  4. ↑ SUSA, Zdeněk. Smíření [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická [cit. 2023-06-15]. Kapitola Smíření Čechů a Němců. Dostupné online. 
  5. ↑ FÉR, Jaroslav. Evangelický kostel Habřina [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Tesařovská kaple v Kořenově [online]. Tanvald: Kazatelská stanice Tanvaldského sboru Ochranovského seniorátu Českobratrské církve evangelické [cit. 2022-07-30]. Kapitola Historie. Dostupné online. 
  7. ↑ HAVLICKÁ, Kateřina. Zničené historické dědictví. Otřesy strhly turecký hrad i syrskou citadelu. iDNES.cz [online]. 2023-02-06 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]