Gustavo Venturi

Dr. Gustavo Venturi
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1877
Poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíKlub levice
(Ústavní strana)
Italská liberální str.
Narození4. února 1830
Rovereto
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. června 1898 (ve věku 68 let)
Trento
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gustavo Venturi (4. února 1830 Rovereto – 5. června 1898 Trento) byl rakouský botanik a politik italské národnosti z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska), v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Působil jako advokát v Trentu. Byl ale činný též jako botanik. Spolupracoval na ročence Alpinisti Trentini a publikoval studii Ladinia.[1] V ní se zaměřoval na dialektologický rozbor východní ladinštiny.[2]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Tyrolsku, obvod Cles, Fondo, Cavalese atd. Rezignaci oznámil dopisem 23. června 1877.[3] V roce 1873 se uvádí jako rytíř Dr. Gustav Venturi, advokát, bytem Trento.[4] Z vídeňského parlamentu odešel v rámci hromadné vlny rezignací některých italských poslanců.[5]

V roce 1873 zastupoval v parlamentu ústavověrný blok.[6] V listopadu 1873 je uváděn jako jeden z 67 členů staroliberálního poslaneckého Klubu levice, vedeného Eduardem Herbstem.[7] Patřil k italské liberální straně. V roce 1875 za ni neúspěšně kandidoval i na Tyrolský zemský sněm.[8] Předtím se v roce 1874 uvádí jako poslanec Tyrolského zemského sněmu, nicméně jednání sněmu se v rámci skupiny osmi poslanců z etnicky italské části Tyrolska neúčastnil a byl vyzván dostavení se, jinak měly být vypsány nové volby.[9] V září 1874 na poradě italských liberálů odmítl vstup na sněm. Trval na autonomii pro italskou část Tyrolska.[10]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ PERATHONER, Christoph. “Die” Dolomitenladiner: 1848 - 1918 ; ethnisches Bewußtsein und politische Partizipation. [s.l.]: Folio, 1998. 222 s. Dostupné online. ISBN 9783852560809. S. 129. (německy) 
  2. ↑ Das heurige Jahrbuch des Trientiner Alpenvereins. Wiener Zeitung. Prosinec 1882, čís. 280, s. 6. Dostupné online. 
  3. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=457&size=45
  5. ↑ Innsbruck. Die Presse. Srpen 1877, roč. 30, čís. 226, s. 3. Dostupné online. 
  6. ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  7. ↑ Národní listy, 8. 11. 1873, s. 2.
  8. ↑ Landtagswahlen. Innsbrucker Nachrichten. Březen 1875, čís. 63, s. 4. Dostupné online. 
  9. ↑ Tagesbericht. Wiener Zeitung. Září 1874, čís. 221, s. 1. Dostupné online. 
  10. ↑ Politische Rundschau. Deutsche Zeitung. Září 1874, čís. 974, s. 13. Dostupné online.