Gymnocalycium | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | kaktusovité (Cactaceae) |
Rod | Gymnocalycium Pfeiff. ex Mittler, 1844 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gymnocalycium je rod jihoamerických kaktusů. Dle různých taxonomů je počet druhů 80 až 150, stále jsou nalézány nové taxony. Patří mezi oblíbené kaktusy. Ve sbírkách jsou hojně zastoupeny, pro bezproblémové a nenáročné pěstování.
Mají kulovité tělo o průměru obvykle 4 až 15 centimetrů, vzácně až půl metru. Stonek je rozdělen do žeber, která mohou být plochá, rozdělená do hrbolů, nebo i vysoká ostrá (G. mihanovichii). Epidermis má často zbarvený,namodralý, nahnědlý, nebo matný povrch. Areoly jsou málo plstnaté a nesou trny různých tvarů, přilehlé, odstávající, přímé, prohnuté, jemné, silné. Otrnění může být velmi řídké až hrozivé a rostlinu zcela zahalující. Rostliny rostou soliterně, nebo mírně odnožují. Trsovitě roste G. bruchii.
Květy vyrůstají z areol na temeni rostliny. Poupata, květy a plody jsou holé, bez chlupů a štětin, nesou pouze šupiny. Odtud název rodu Gymno = nahý, calix = kalich. Barva květů je bílá, růžová, purpurová, mnohdy s odlišně zbarveným jícnem nebo středním proužkem na okvětních lístcích. Několik málo druhů kvete žlutě. Květní trubka je většinou dlouhá. Rostliny jsou většinou cizosprašné. Semena mají různý tvar a byla u nich poprvé rozpracována daktyloskopie semen. Kořeny mohou být svazčité, ale i řepovité.
Hlavní oblast rozšíření je Argentina, část Uruguaye, Paraguay, jižní Bolívie a část Brazílie. Vyskytují se většinou v travnatých pampách. Některé druhy se rozšířily do hor, až do výšek 2000 metrů.
Klasifikace druhů rodu Gymnocalycium dle E.F.Andersona (2005)[1]
|
|
|