Gymnocalycium bruchii | |
---|---|
Kvetoucí Gymnocalycium bruchii | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | kaktusovité (Cactaceae) |
Rod | Gymnocalycium |
Binomické jméno | |
Gymnocalycium bruchii (Speg.) Hosseus 1926 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gymnocalycium bruchii je kaktus z rodu Gymnocalycium, původním výskytem v pohoří Sierra de Córdoba v argentinské provincii Córdoba. V rámci svého rodu se jedná o trpasličí rostlinu, která bohatě odnožuje a hojně kvete růžovými květy.[2]
Jako první popsal tento druh botanik Carlo Luigi Spegazzini v roce 1923 poté co obdržel několik exemplářů ze sběrů fotografa a entomologa dr. Carla Brucha, který je objevil v roce 1918. Spegazzini zařadil tento kaktus do rodu Frailea a pojmenoval na počest objevitele jako Frailea bruchii. O rok později, v roce 1924, popsal německý botanik Vaupel podobné kaktusy, které mu ze sběrů u města La Falda v roce 1921 zaslal Carl Curt Hosseus, jako Gymnocalycium lafaldense. Nicméně později, v roce 1926, sám Hosseus zkombinoval oba popisy do dnes používaného Gymnocalycium bruchii, i když názory na pojmenování se stále mohou lišit.[3][4]
Tělo kaktusu je 3–6 cm široké a vysoké s mnoha menšími odnožemi, které mohou i překrývat hlavní část rostliny. Z areol, lehce oválného tvaru, vyrůstá kolem desítky trnů, které jsou jemné a většinou stočeny směrem k tělu. Květy se objevují na jaře a jejich zbarvení je v různých odstínech a intenzitách růžové, výjimečně i bílé, buď bez vůně nebo slabě vonící po růžích. Velikost okvětního kalichu je 2–3 cm.[3] Po opylení vznikají plody o velikosti 1–1,5 cm, které obsahují semena o velikosti ca 1,2–1,4 mm.[5]
Jedná se o horské kaktusy, rostoucí ve výškách mezi 800–1800 m n. m., kde se průměrná roční teplota pohybuje 9–15 °C.[5][6] Výskyt Gymnocalycium bruchii je zaznamenán zejména v rámci argentinské provincie Córdoba, ale jsou zaznamenány i nálezy v sousední provincii San Luis.[6] Oblast výskytu je tedy poměrně rozlehlá – nejvzdálenější známá naleziště jsou vzdálená přes 300 km.