Gächlingen
| Gächlingen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°42′ s. š., 8°30′0″ v. d. |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Schaffhausen |
  Gächlingen Gächlingen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7,13 km² |
| Počet obyvatel | 836 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 117,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8214 |
| Označení vozidel | SH |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gächlingen je obec ve švýcarském kantonu Schaffhausen. Žije zde 836[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Gächlingen leží na severním okraji švýcarského regionu Klettgau na úpatí hory Hallauer Berg. Severně od Gächlingenu se hřeben Hallauer Berg spojuje přes Siblingerhöhe s jižním úpatím pohoří Randen.
Sousedními obcemi jsou Oberhallau, Hallau, Schleitheim, Siblingen a Neunkirch.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší pozůstatky usedlých zemědělců ve Švýcarsku byly nalezeny v Gächlingenu. Nálezy jsou datovány do konce 6. tisíciletí př. n. l. V té době se malá skupina neolitických zemědělců a chovatelů dobytka stěhovala z horního toku Dunaje na jih. Tato skupina vybudovala na západním okraji dnešního Gächlingenu malou osadu s obytnými a hospodářskými budovami.[2]
V oblasti kolem Gächlingenu našli osadníci dobré zdroje pro přežití v okruhu jednoho dne cesty od budov: křemen na výrobu ostrých nástrojů a zbraní na jižním okraji, hrubozrnný a jemnozrnný pískovec na mlýnské kameny a mlecí kameny v údolí Wutachu, jílovitou hlínu na stavbu domů a na výrobu kuchyňského náčiní a nádobí v samotné oblasti osady, dobré stavební a palivové dřevo v okolních lesích.
Artefakty z Gächlingenu a model neolitického sídliště jsou vystaveny v Muzeu zu Allerheiligen v Schaffhausenu.
Dnešní Gächlingen, poprvé doložený kolem roku 870, kdy král Ludvík II. Němec převedl panství Câthelinga na opatství Rheinau, zůstal v držení kláštera po celý středověk.
První kaple pochází z roku 1126 a byla vysvěcena kostnickým biskupem. V roce 1523 zakoupil špitál v Schaffhausenu panská práva nad Gächlingenem, v roce 1529 je pak předal městu Schaffhausen. Tento převod se shodoval s rozhodnutím města a venkova Schaffhausenu o reformě ve stejné době.[2] Do roku 1806 obec spadala církevně pod Neunkirch, jeho samostatná fara byla postavena v roce 1807.[2]
Silný nárůst počtu obyvatel v 19. století vedl k chudobě, a tím i k vystěhovalectví, zejména do Německa, Brazílie a USA.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj].jpg)
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1801 | 1838 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1930 | 1950 | 1970 | 1979 | 2000 | 2010 |
| Počet obyvatel | 705 | 1092 | 1194 | 1013 | 1015 | 956 | 939 | 794 | 961 | 682 | 604 | 640 | 824 | 769 |
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Obec má dlouhou vinařskou tradici a produkuje vína vysoké kvality. V oblasti se nacházejí různá vinařství a vinné sklepy. Mnoho pracujících také dojíždí za prací do okolních obcí, případně do Schaffhausenu a Neuhausenu.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází pouze regionální silnice. Napojení na síť veřejné dopravy zajišťují autobusové spoje systému SchaffhausenBus.
Nejbližší železniční stanice společnosti Deutsche Bahn na trati Schaffhausen–Waldshut (tzv. Hochrheinbahn) se nachází v sousední obci Neunkirch. Vlaky odtud jezdí každou půlhodinu oběma směry.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gächlingen na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d PFAFF, Robert. Gächlingen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-10-24 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gächlingen na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
