Gödöllő | |
---|---|
Královský zámek v Gödöllő | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°36′ s. š., 19°22′ v. d. |
Stát | Maďarsko |
Župa | Pest |
Okres | Gödöllő |
Gödöllő | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 61,97 km² |
Počet obyvatel | 32 524 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 524,8 obyv./km² |
Správa | |
Status | Město |
Starosta | György Gémesi (Gödöllői Lokálpatrióta Klub) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 28 |
PSČ | 2100 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gödöllő ([ˈgødølːøː], česky Jedlová[2], Jedľovo, Jedľová[3][4] nebo Gedelov, německy Getterle) je okresní město v Maďarsku v župě Pest. Gödöllő leží asi třicet kilometrů severovýchodně od Budapešti, a rozkládá se na ploše 6 198 ha a žije v něm 32 131 obyvatel (stav z roku 2018). V severojižním směru jím protéká potok Rákos-patak.
Podle dochovaných dokladů bylo území obce od 14. století osídleno jen řídce. Přítomnost lidského osídlení zde nicméně byla již od doby kamenné. Za vlády římského císaře Konstantina I. bylo v okolí dnešního města zbudováno římské opevnění. Později byl v blízkosti dnešního města veden tzv. Csörzsův příkop (maďarsky Csörsz-árok).[5]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Záznamy uváděly obec s různými variantami názvu (Gudulleu, Gudullur, Gödöle, Gedellő), současný se ustálil až roku 1868. Vznikající obec se odtrhla od jiného sídla, s názvem Besnyő. Již tak slabá populace se ještě zmenšila během válek s Turky. Pod tureckou moc padla obec roku 1541, zůstalo zde pouze několik rodin. Po celou dobu turecké nadvlády se o obci nezachovaly záznamy.
Vzestup Gödöllő přišel až roku 1737, kdy panství získal významný uherský velkostatkář Antonín Grasalkovič I., který zde roku 1741 nechal vystavět zámek Gödöllő, největší barokní palác v Uhrách[6], jako své rodové sídlo. Navrhl jej Andreas Mayhoffer.[4] Z jeho aktivit měla prospěch také obec, a to díky stavbám, které pro obec vystavěl, díky pozvání německých řemeslníků a získáním tržního práva roku 1763.
V blízkosti Gödöllő a Isaszegu dne 6. dubna 1849 velitel revolučních vojsk Artur Görgey porazil v bitvě u Isaszegu císařskou armádu.[7] Na zámku také pobýval Alfred Windischgrätz.[8] V roce 1850 místní panství odkoupil pešťský bankéř György Sina. O šestnáct let později jej prodal belgické bance, od níž jej v roce 1867 odkoupila uherská vláda a následně převedla zpět habsburské císařské rodině.
Po zániku rodu Grasalkovičů se vlastníky stal rod Sinů, který se pokoušel investovat do rozvoje obce. V tom byl velmi iniciativní především György Sina. Obnovil místní kostel a nechal přestavět zámek.[9] Dnes jeho působení připomíná místní část Sinatelep. Nakonec ale panství připadlo uherskému státu, který jej roku 1867 daroval (rakouskému císaři a uherskému) králi Františku Josefovi I. u příležitosti oslav korunovace po rakousko-uherském vyrovnání. Časté návštěvy panovnického páru, zejména pak královny (císařovny) Alžběty, vedly k rozkvětu městečka Gödöllő coby světského letoviska pro budapešťské šlechtické rodiny a vzniku tomu odpovídající infrastruktury. V roce 1874 městečka dosáhla i železniční trať. Právě zde se v závěru první světové války dozvěděl Karel I. o rozpadu Rakousko-Uherska. Svojí funkci reprezentativního letoviska si město uchovalo ve zmenšeném měřítku i v meziválečném čase jako letní sídlo maďarského regenta Miklóse Horthyho.
V roce 1890 zde žilo 4844 obyvatel, z toho 4600 Maďarů, 123 Němců, 61 Slováků. 262 osob bylo židovského vyznání.[3] V závěru první světové války se rakousko-uherský panovník uchyloval do Gödöllő stále častěji, nejspíše ve vědomí blížící se porážky.
V letech 1901 až 1920 se zde nacházela také secesní umělecká kolonie.[6] Do letoviska zasáhly i události spojené s vznikem Maďarské republiky rad; v roce 1919 zde sídlil generální štáb maďarské rudé armády. V souvislosti se zřízení maďarské republiky rad zde byla na jaře 1919 ustanovena komise, která se měla věnovat znárodnění podniků a průmyslu. Vzhledem k tomu, že výroba zde byla velmi malá, uvedená rada se zabývala především znárodnění místních statků. Revoluční režim se nicméně zdráhal ničit nemovitosti spojené s rakousko-uherskou monarchií, a tak byl původní zámek uchován.
V roce 1933 se zde konalo 4. celosvětové skautské Jamboree. Do druhé světové války vedla železnice i středem města do Véresegyházu, jak dokládají mapy maďarského vojenského mapování z roku 1941. Trať byla provozována v letech 1908 až 1970. Ve městě působilo po krátkou dobu také gymnázium, které bylo organizováno místními premonstráty. Působilo během druhé světové války.
V závěru druhé světové války zde byl umístěn zajatecký tábor Rudé armády, ve kterém bylo až 50 000 lidí. Za války byl palác poničen.[4]
Za socialismu došlo k pokusům o zmírnění „buržoazního“ vzezření místa. Okolo středu Gödöllő vyrostla panelová sídliště, zasazená do okolních parků. Padla jim za oběť i část nejstarší zástavby severozápadně od původního zámku. Umístěna byla tak, aby vyplnila volný prostor mezi venkovskými domy a vznikla tak souvislá plocha městské zástavby. Výjimkou je sídliště Palotakert nedaleko místního nádraží. Roku 1962 byl dokončen místní vysílač.
Došlo také ke zprůmyslnění. Již v roce 1950 byla otevřena továrna na výrobu měřících přístrojů. Rovněž došlo k přenesení hlavního sídla zemědělské Univerzity svatého Štěpána Gödöllő. Univerzita získala vlastní kampus jihovýchodně od středu města. Od jeho zbytku je oddělen železniční tratí a nádražím.
Od 1. ledna 1966 je Gödöllő městem.[10]
Současné autobusové nádraží bylo dáno do užívání roku 1986. Po převratu roku 1989 se město muselo vyrovnat s nelehkou proměnou na společnost zaměřenou na služby zákazníkům. Od roku 2006 se u nedaleké dálnice nachází průmyslová zóna. Roku 1990 po odchodu poslední sovětské posádky ubytované v královském zámku 1990 byl rozsáhle zrekonstruován a přestavěn na kulturní centrum. V zámku je možné si pronajmout místnosti k různým slavnostním příležitostem (svatby apod.).
Město získalo značnou pozornost v roce 2011 v souvislosti s evropským předsednictvím Maďarska. Řada jednání se konala právě zde. Kromě toho se zde pořádají i jiná setkání mezinárodních organizací, např. ASEM nebo ASEAN.
Další ekonomický rozvoj města v 21. století souvisel s výstavbou maďarské dálniční sítě, na kterou jsou napojené místní logistické areály a průmyslové zóny. Největší z nich se nachází na jihozápadním okraji města. Značný byl také trend suburbanizace Budapešti, díky němuž ve městě přibylo jen v letech 1990 až 2016 na zhruba pět až šest tisíc obyvatel.[11]
Tradičním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zemědělství. Stálo zde několik zemědělských výzkumných podniků, které působily již před druhou světovou válkou.
V roce 2011 zde maďarská pošta zvažovala postavit logistické centrum, od záměru ale upustila.
Průmyslová zóna (maďarsky Gödöllői Üzleti Park) se nachází u dálnice M31 a silnice celostátního významu č. 3 (její předchůdkyně). Slavnostně byl otevřen jako Inovační a logistický průmyslový park v roce 2006. V roce 2017 v něm působilo 34 společností a bylo využita jedna třetina jeho celkové plochy. Rozsah činnosti zde založených firem je velmi rozmanitý, působí zde podniky chemického, potravinářského průmyslu, obchodu, strojírenství a polygrafie.
Okolo města prochází dálnice M3 a dálnice M31. Středem města potom vede západo-východním směrem silnice č. 3 celostátního významu. Ta vede samotným středem města v původní trase, která existovala již v 19. století.
Vede tudy také železniční trať Budapešť–Hatvan. Od ní se zde odpojuje příměstská trať, která směřuje do Budapešti přes obec Mogyoród a kterou využívají vlaky systému HÉV. Ta zde má několik stanic, ta hlavní je umístěna přímo v samotném centru města (Gödöllő, Szabadság tér), zatímco hlavní nádraží leží na jihovýchodním okraji. Hlavní stanice byla v roce 2022 zrekonstruována.[12]
Kromě toho zde funguje lesní železnice.[13]
V Gödöllő působí Univerzita Svatého Štěpána, která vznikla v roce 2000 sloučením Univerzity veterinárního lékařství, Univerzity zemědělských věd v Gödöllő, Vysoké školy zahradnické a potravinářské, Vyšší odborné školy pedagogické v Jászberény a Technické univerzity Ybla Miklóse. Nachází se zde také některé části Korvínovy univerzity, která má hlavní sídlo v maďarské metropoli Budapešti. Sídlí tu také Hudební škola Frédérica Chopina a pět základních škol.
Na jižním okraji města se nachází městské lázně (maďarsky Városi uroda), a to v blízkosti hlavního nádraží. V samotném centru Gödöllő potom stojí rozsáhlá budova uměleckého domu (maďarsky művészetek háza. Zajímavá je budova bývalé radnice a dnes Hotel královny Alžběty, postavený v secesním stylu. Z dvacátých let 20. století také pochází Chopinova socha v Gödöllő.
Město je obklopeno ze severu a ze západu hustými lesy a četnými turistickými trasami. Mezi oblíbené výletní cíle zde patří např. zámeček Babati Istállókastély. V samotném městě se nachází nedaleko zmíněného zámku také dolní park (maďarsky Alsó park). Horní park (maďarsky Felső park) potom přiléhá k samotnému zámku.
V blízkosti Gödöllő byl zřízen okruh Hungaroring pro závody Formule 1 společně se zábavním parkem. V nejbližším okolí se nacházejí také lázně, zábavní park u Hungaroringu a Veresegyház.
V zámku Hamvay sídlí městské kino a městské muzeum. Arboretum Gödöllő bylo založeno v roce 1902 na ploše o rozloze 190 hektarů a jeho finální úprava byla dokončena v roce 1914. Dnes je známé pod názvem Arbo-park.[14] Před druhou světovou válkou bylo považováno za nejvýznamnější arboretum v Maďarsku.
V roce 1992 byl v rámci Maďarského dne svobody odhalen tzv. Světový strom (maďarsky Égig érő), 9,3 m vysoká dubová skulptura. Sochu v roce 2008 poškodila vichřice a v roce 2010 bylo předáno 7 metrů vysoké nové dílo na dva metry vysokém kamenném podstavci.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gödöllő na německé Wikipedii a Gödöllő na anglické Wikipedii.