HMS Arno | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | torpédoborec |
Číslo trupu | D62, D06 |
Zahájení stavby | 1913 |
Spuštěna na vodu | 1914 |
Uvedena do služby | 1915 |
Osud | potopil se 23. března 1918 |
Předchůdce | třída Laforey (třída L) |
Následovník | třída Talisman |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 600 t (standardní) 750 t (plný)[1] |
Délka | 70,1 m (mezi svislicemi) |
Šířka | 6,71 m |
Ponor | 2,14 m |
Pohon | 4 kotle, 2 turbíny, 2 lodní šrouby 8000 hp |
Rychlost | 29 uzlů |
Posádka | 70 |
Výzbroj | 4× 76mm kanón (4×1) 2× 40mm kanón (2×1) 3× 450mm torpédomet (3×1) |
HMS Arno byl torpédoborec britského královského námořnictva z období první světové války. Původně byl v Itálii stavěn pro portugalské námořnictvo, ale před dokončením byl prodán Velké Británii. Ve službě byl v letech 1915–1918. Za první světové války operoval ve Středomoří. Dne 23. března 1918 se potopil u Dardanel po srážce s britským torpédoborcem třídy Acorn HMS Hope.
Stavba portugalského torpédoborce Liz probíhala v italské loděnici Ansaldo v Janově. Stavba byla zahájena roku 1913, na vodu byl spuštěn roku 1914, ale během dokončování jej koupilo britské námořnictvo. V roce 1915 tak byl do služby přijat pod novým jménem Arno.[1]
Výzbroj tvořily čtyři 76mm kanóny a tři jednohlavňové 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Yarrow a dvě turbíny Parsons o výkonu 8000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 29 uzlů.[1]