Habartov | |
---|---|
Pomník zastřelených četníků v Habartově | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Sokolov |
Obec s rozšířenou působností | Sokolov (správní obvod) |
Okres | Sokolov |
Kraj | Karlovarský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°10′59″ s. š., 12°33′2″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 717 (2024)[1] |
Rozloha | 21,39 km²[2] |
Nadmořská výška | 484 m n. m. |
PSČ | 357 09 |
Počet domů | 662 (2021)[3] |
Počet částí obce | 5 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | náměstí Přátelství 112 357 09 Habartov muhabartov@mestohabartov.cz |
Starosta | Ing. Petr Janura |
Oficiální web: www | |
Habartov | |
Další údaje | |
Kód obce | 560359 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Habartov (německy Habersbirk[4] také Haberspirk) je město v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Žije zde přibližně 4 700[1] obyvatel.
Poprvé se o Habartově zmiňuje v roce 1339 držba jistého Jana Prisnera. Ještě za vlády Jana Lucemburského se stal lenním statkem a jeho vrchním lenním pánem byli saští vévodové. V 15. století patřilo toto léno Perglerům z Perglasu, od roku 1573 Stolzům ze Simbsdorfu. Od nich koupili habartovské zboží v roce 1668 Nosticové za 13 500 zlatých. V témže roce jim propustil saský vévoda Hořic Habartov z lenního svazku.
Nosticové drželi potom habartovský statek jako dědičné zboží do roku 1719, kdy jej prodali za 33 tisíc zlatých Jindřichu Mulcovi z Valdova. V roce 1737 byl připojen Habartov k hertenberskému panství, ale od roku 1790 byl samostatným statkem s jedinou vsí. V tomto roce jej koupili habartovští poddaní, později jej vlastnila řada měšťanských podnikatelů. Na konci feudalismu byl Habartov vsí se 107 domy a téměř 700 obyvateli.
Díky rozvoji těžby uhlí a zpracovávání nerostů v těsné blízkosti Habartova došlo i k růstu obce, která měla na konci 19. století již 314 domů a téměř 1500 obyvatel. Po dalších třiceti letech zde žilo ve 425 domech tři a půl tisíce lidí. Při pokusu henleinovců dne 13. září 1938 o nacistický puč v českém pohraničí došlo v Habartově ke známé krvavé srážce, když se zdejší henleinovci pokusili obsadit četnickou stanici. Této události je věnována část expozice v Muzeu četnictva v budově bývalé školy (nyní knihovna).[5]
Historické názvy obce jsou (latinské a německé): Birk, Birchech, Pirch, Pirck, Habersbirck, Haberspirck, Habersbirgk, Haberspirk, Haberpergkh, Heberspürg, Habersbirg, Habersbirk.
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 135 obyvatel, z nichž bylo 207 Čechoslováků, 2 887 Němců, dva jiné národnosti a 39 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 3 077 obyvatel, 47 k evangelické církvi a 11 k izraelské církvi.[6]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 970 | 2 419 | 2 435 | 3 202 | 4 390 | 4 299 | 4 872 | 3 079 | 4 182 | 6 701 | 6 184 | 5 477 | 5 390 | 4 822 |
Počet domů | 260 | 322 | 327 | 355 | 426 | 448 | 591 | 585 | 526 | 555 | 527 | 527 | 568 | 619 |
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 185 | 1 043 | 1 033 | 1 630 | 2 128 | 3 135 | 2 596 | 2 319 | 3 610 | 5 490 | 5 249 | 4 791 | 4 560 | 3 910 |
Počet domů | 143 | 138 | 137 | 161 | 205 | 221 | 312 | 422 | 413 | 267 | 271 | 278 | 296 | 310 |