Habrovec virginský

Habrovec virginský
Habrovec virginský (Ostrya virginiana)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bukotvaré (Fagales)
Čeleď	břízovité (Betulaceae)
Podčeleď	Coryloideae
Rod	habrovec (Ostrya)
Binomické jméno
Ostrya virginiana (Mill.) K. Koch, 1873
Synonyma
habrovec americký
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samčí květenství

Samičí květenství

Zrající plodenství

Plodenství a semena

Habrovec virginský (Ostrya virginiana) je nevysoký strom rostoucí v listnatých lesích na východě Severní Ameriky. Je opadavá, roztroušeně rostoucí dřevina vysoká nejvýše do 20 m, která je vzhledem podobná habru.^[2]

Ekologie

Tento krátkověký strom roste v temperátním pásu, obvykle na místech s úrodnou půdou a dostatkem vláhy. Vyskytuje se v dobře odvodněných nivách velkých řek, zátokách, roklích a na svazích nižších pohoří. Roste převážně na územích, která nejsou vystavena častým lesním požárům, před kterými jsou tato chráněna vodní plochou, bažinou nebo údolní nivou, stejně jako na místech méně náchylných k ohni, v roklině nebo na strmém svahu, blízko potoka či řeky. Směrem k vyšším nadmořským výškám je méně hojný, vzácný bývá na suchých, obdobně jako na nejvlhčích místech v krajině.

Vyskytuje se v nadmořských výškách ne vyšších než 1500 m n. m. Nejvýše roste v Appalačském pohoří, nejnižší výška je dána netolerancí k záplavám. Roste v areálu se širokým rozptylem podnebí, v místech, kde bezmrazé období trvá 100 až 290 dnů, průměrná lednová teplota se pohybuje od -18 po +13 °C a červencová mezi 16 a 29 °C, roční srážky mívají velikost v rozmezí 460 až 1630 mm.

Samčí květy se začínají na čerstvých větvičkách vyvíjet již koncem léta. Na jaře jejich pyl dozrává a v době rašení listů je roznášen větrem na čerstvě dospělé květy samičí. V severních oblastech areálu dochází k opylení od poloviny května do poloviny června a v jižních od konce března do poloviny dubna, plody dozrávají s ohledem na podnebí v srpnu až říjnu. Dřeviny začínají plodit ve věku okolo 25 let.

Stromy mají pevné a pružné větve odolávající poškození větrem, sněhem i ledem. Nebývají napadány živočišnými škůdci ani jinými chorobami. Jsou ale citlivé na přítomnost oxidů síry, dusíku i chloru, proto se nevysazují do průmyslových oblastí. Habrovec virginský má počet chromozomů 2n = 16.^[2][3][4]

Rozšíření

Druh roste převážně ve východní částech Kanady, Spojených států amerických a Mexika. Méně často se vyskytuje i jižněji ve Střední Americe, ve státech Guatemala, Hondurasu a Salvador. V Kanadě nejzápadněji zasahuje do Manitoby a nejvýchodněji do Quebeku a Nového Skotska. Ve Spojených státech je jeho areál ohraničen ze západu spojnicí mezi Severní Dakotou na severu a Texasem na jihu, z východu břehy Atlantského oceánu a Karibského moře. V Mexiku se vyskytuje ve vyšších polohách, kde je mírné podnebí a dostatek vláhy. Výskyt ve středoamerických státech je málo četný až ojedinělý.^[5][6]

Popis

Opadavý strom, jemuž je uváděna nejvyšší výška 20 m, převážně však je většinou podstatně nižší. Nejčastěji dorůstá do 12 m a mívá největší průměr kmene jen okolo 30 cm, občas vyrůstá i jako keř. Kůra kmene a větví bývá šedohnědá až ocelové šedá, tenká a hladká, později se třepí do střapatých šupin a svislých proužků. Mladé větvičky jsou řídce chlupaté a rozlišené na dlouhé a krátké. Zimní pupeny jsou přisedlé, vejčité a na konci špičaté. Nejmohutnější exemplář tohoto druhu byl v roce 1976 nalezen v Michiganu, je to strom vysoký 22 m, s výčetní tloušťkou 91 cm a s korunou o rozpětí 27 m.

Listy vyrůstají na větvičkách ve dvou řadách, jsou krátce řapíkaté, dlouhé 8 až 10 cm a široké asi 4,5 cm. Jejich čepel je úzce vejčitá až podlouhle kopinatá, u báze zaoblená nebo klínovitá, na vrcholu náhle zahrocená a po obvodě dvojitě pilovitá. Oboustranně jsou listy řídce chlupaté a mají deset a více párů postranních žilek zpeřené žilnatiny. Palisty brzy opadávají.

Květy jsou jednopohlavné a jednodomé, jsou uspořádané v květenstvích jehnědách vyrůstající na koncích větviček. Jehnědy se samčími květy bývají dlouhé 2 až 5 cm, jsou převislé a rostou v malých hroznovitých shlucích, jejich květy jsou bez okvětí i listenců, mají po třech tyčinkách se štíhlými nitkami a s chlupatými prašníky rozdělenými vedví, po vyprášení pylu opadají. Jehnědy se samičími květy rostou jednotlivě, bývají vzpřímené a velké asi 1,5 cm, jejich květy mají vytrvalé listeny, semeník má dvěma pouzdra a v každém je po dvou vajíčkách, krátké čnělky nesou dvě čárkovité blizny.

Plody jsou 0,7 cm velké, vejčité, podélně žebernaté oříšky, často s neopadlou korunkou kališních lístků, jež jsou uzavřené v šišticovitém plodenství dlouhém 3,5 až 6,5 cm a širokém asi 2 cm. Každý oříšek je obalen v nafouklém vaku z membránovitého listenu, který je asi 2 cm velký a poskytuje semeni vztlak při roznášení větrem. Plodenství se rozpadá a uvolňuje zralé plody se semeny ještě na stromě.^{[2][3][4][6][7]}

Rozmnožování

Semena mají dormanci, její překonání vyžaduje chladnou stratifikaci, proto klíčí až na jaře následného roku. Zhruba až 90 % semen je schopno vyklíčit, v praxi však jich vzklíčí jen asi polovina. Semenáč je schopen se uchytit i v konkurenci hustých travin i v plném stínu. Dřevina má také schopnost rašit z adventivních pupenů na pařezech po skácených nebo zraněných jedincích, množství pupenů se zvyšuje s výškou pařezů. U pařezů řezaných na úrovni terénu se jich opouští méně než ve 20 % případech, ve výšce 15 cm asi u 40 % a u pařezů 30 cm a vyšších se jich opouští až přes 80 %.^[3][4]

Význam

Dřevo je téměř bílé až světle hnědé s jemnou sítí, je velmi tvrdé a těžké. Dříve se používalo pro výrobu předmětů vystavených dlouhodobému tření, včetně ližin saní, ráfků kol a vrtulí letadel, pro odolnost vůči vlhku je dále vhodné na plotové sloupky. Pro jeho tvrdost a pevnost se z něj zhotovují golfové hole, násady nástrojů, dřevěná madla i paličky k bubnům, dřevěné nádobí a další drobné užitné předměty. Strom nebývá dostatečně velký anepoužívá se pro zhotovení běžného řeziva. Dřevo má dobrou výhřevnost a používá se na topení.

Pomalý růst a malá velikost vynesly tomuto druhu časté hodnocení jako plevelný strom, zejména na jihu Spojených států. V porostech pěstovaných pro dřevo bývá diskriminován a v lesním hospodářství je větší zájem o jeho vymýcení než o zlepšení jeho růstu, komerčními lesními správci je považován za konkurenta výnosnějších druhů. Podle IUCN je přesto hodnocen jako málo dotčený taxon LC.

Jeho plody jsou preferovaným krmivem pro drobné savce i různé ptáky, kteří je také rozšiřují po okolí. Jeho pupeny bývají v průběhu mrazivé zimy a mladé listy na jaře potravou pro různou zvěř.^[3][4][7][8]

Odkazy

Reference

1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
2. Dendrologie.cz: Habrovec virginský [online]. Petr Horáček a Jaroslav Mencl, rev. 2006-12-31 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
3. METZGER, F. T. Silvics manual 2: Ostrya virginiana [online]. United States Department of Agriculture, U. S. Forest Service, Southern Research Station, Asheville, NC, USA, rev. 2004-11 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
4. COLADONATO, Milo. Ostrya virginiana [online]. United States Department of Agriculture, U. S. Forest Service, Fire Effects Information System, Washington, DC, USA, rev. 2014-11 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
5. POWO: Ostrya virginiana [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2023 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
6. FURLOW, John J. Flora of North America: Ostrya virginiana [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
7. Ostrya virginiana [online]. International Dendrology Society, Kington, Herefordshire, UK [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
8. STRITCH, L.; SHAW, K.; ROY, S. et al. IUCN Red List of Threatened Species: Ostrya virginiana [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2013-12-01 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Portály: Rostliny | Stromy