Hadí mord nízký | |
---|---|
Hadí mord nízký na ilustraci z počátku 20. století | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Rod | hadí mord (Scorzonera) |
Binomické jméno | |
Scorzonera humilis L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hadí mord nízký (Scorzonera humilis, synonymum – Scorzonera plantaginea Gaudin) je vytrvalá bylina řadící se do čeledi hvězdnicovité. V České republice je tento druh hadího mordu zařazen do kategorie ohrožených druhů (C3),[1] zákonem chráněný je i na Slovensku a v Německu.[2]
Hadí mord nízký je přibližně 10–40 cm vysoká rostlina,[3] podle některých zdrojů může dorůstat až 50 cm.[2] Má tlustý vertikální kořen a krátký oddenek.[2] Lodyha je nejčastěji jednoduchá, přímá, někdy může být chudě větvená, na bázi a pod úbory je lodyha lehce vlnatě chlupatá.[4][2] Přízemní listy a listy rostoucí ve spodní části lodyhy jsou ploché, mají obkopinatý, obvejčitý až čárkovitě obkopinatý tvar. Jsou dlouhé 5–30 cm a široké až 5 cm, celokrajné a mají zřetelný řapík. V mládí jsou listy vlnaté, ale brzy tento rys ztrácejí.[2] Střední a horní lodyžní listy buď nevyrůstají[5] nebo jsou malé, slabé a šupinaté.[2]
Velký úbor vyrůstá na konci lodyhy, má asi 4 cm v průměru a je složené z jazykovitých květů. Zákrov vejcovitý až zvonkovitý (dlouhý 15–30 mm), vnější zákrovní listeny jsou vejčité a vnitřní jsou kopinaté. Koruna je 1,5–2krát delší než zákrov[5] a je citronově žlutá až bělavá na vnější straně načervenalá či hnědavá.[2][5] Had mord nízký kvete od května do července.[2][3] Plodem hadího mordu nízkého je válcovitá nažka dlouhá 7–9 mm s bělavým chmýrem, který je delší než nažka.[5]
Hadí mord nízký roste na slatinných loukách a pastvinách či ve světlých lesích nebo při okrajích lesů od pahorkatin do hor,[3] vzácně vstupuje až do karů (nadmořská výška kolem 1250 m).[2] Preferuje těžké jílovité, neutrální až slabě kyselé půdy na výslunných až polostinných stanovištích.[5][2] V poslední době byly velkoplošně ničeny stanoviště výskytu tohoto druhu, proto je tento druh na ústupu.[2] Areál výskytu je od střední části Apeninského poloostrova přes Rumunsko, Maďarsko, Francii a severní Portugalsko. Na severu je hranice výskytu v jižním Norsku a středním Švédsku. V rámci České republiky roste roztroušeně, ale po celém území. Především se jedná o jižní až jihozápadní Čechy, Žďárské vrchy a Železné hory.[2]