Hajbatulláh Achúndzáda | |
---|---|
3. Nejvyšší vůdce Islámského emirátu Afghánistánu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 21. května 2016 (do 15. srpna 2021 v exilu) | |
Předseda vlády | Muhammad Hasan Achund, Abdul Kábir |
Předchůdce | Achtar Mansúr |
2. předseda nejvyššího soudu Islámského emirátu Afghánistánu (v exilu) | |
Ve funkci: 2001 – 21. května 2016 | |
Předchůdce | Núr Muhammad Sakíb |
Nástupce | Abdul Hakím Hakkání |
Stranická příslušnost | |
Členství | Tálibán |
Narození | 1960 (63–64 let) Afghánistán, provincie Kandahár |
Národnost | Paštún |
Profese | státník, Ulamá, vládce, náboženský vůdce a fakíh |
Náboženství | sunnitský islám |
Commons | Hibatullah Akhundzada |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Mulla Hajbatulláh Achúndzáda (paštunsky ھیبت الله اخوندزاده, * 1961, Kandahár, Afghánistán) je afghánský deobandský politický a náboženský vůdce, který je třetím velitelem Tálibánu a třetím Nejvyšším vůdcem Afghánistánu. Vůdcem Tálibánu se stal v květnu 2016 poté, kdy jeho předchůdce Akhtar Mansúr zemřel při útoku amerického bezpilotního letounu v Pákistánu.[1] Po vítězství Tálibánu nad silami islámské republiky v srpnu 2021 se stal de facto vládcem celého Afghánistánu.[2]
Po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979 Achúndzáda odešel do pákistánské Kvéty, kde studoval. Zapojil se do odporu proti sovětské armádě. Od roku 1996 se podílel na vládě Tálibánu. Později byl soudcem v tálibánských soudech, které se řídily právem šaría. Získal si přízeň vůdce teroristického hnutí Al-Káida Ajmána Zavahrího.[3]
Po převzetí moci Tálibánem v Afghánistánu v srpnu 2021 se s ním počítalo jako novou možnou hlavou země.[4][5] V září 2021 se v západních médiích objevily spekulace, že byl spolu s Abdulem Gháním Baradarem zabit při sporu o obsazení afghánské prozatímní vlády.[6]
Přestože hlavním městem a sídlem vlády je Kábul, nejvyšší vůdce Hajbatulláh Achúndzáda sídlí v Kandaháru. Krátce po převzetí moci nařídil striktně aplikovat islámské právo šaría,[7] včetně kamenování žen.[8]V květnu 2023 se sešel s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmán Sáním.[9] Přestože se na veřejnosti zpravidla neoběvuje, v dubnu 2024 před tisícovkami věřících ve městě Kandahár vedl modlitby u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr.[10]