Hans Bronsart von Schellendorff | |
---|---|
Narození | 11. února 1830 Berlín |
Úmrtí | 3. listopadu 1913 (ve věku 83 let) Mnichov |
Alma mater | Humboldtova univerzita |
Povolání | dirigent, hudební skladatel a klavírista |
Manžel(ka) | Ingeborg Bronsartová von Schellendorf |
Příbuzní | Paul Bronsart von Schellendorff[1] a Walther Bronsart von Schellendorff[1] (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hans Bronsart von Schellendorff (také uváděný jako Hans von Bronsart; 11. února 1830, Berlín – 3. listopadu 1913, Mnichov) byl německý hudební skladatel, dirigent a klavírista, žák a přítel Franze Liszta.
Pocházel z pruské vojenské šlechtické rodiny. Vystudoval Berlínskou univerzitu a klavír u Adolpha Jullacka. Roku 1853 se setkal s Lizstem a stal se jeho žákem a členem jeho okruhu přátel, kam tehdy patřili také Hector Berlioz a Johannes Brahms. Lizst mu věnoval svůj 2. klavírní koncert, při jehož premiéře hrál Bronsart von Schellendorff klavírní part.
Po skončení studií Hans Bronsart von Schellendorff pracoval jako dirigent v Lipsku a Berlíně. Poté v letech 1867 až 1887 byl ředitelem Královského divadla v Hannoveru a podobný post zastával ve Výmaru od roku 1887 do odchodu na odpočinek v roce 1895.
Roku 1861 se Bronsart oženil s Ingeborg Bronsartovou von Schellendorfovou, rozenou Starckovou (1840–1913), rovněž hudební skladatelkou.
Hans Bronsart von Schellendorff je mimo jiné autorem klavírního koncertu, jehož si velmi cenil Hans von Bülow, klavírního tria, opery Korsár, kantáty Štědrovečerní noc, dvou nedochovaných symfonií a řady komorních skladeb. Podílel se také na libretu opery Hiarne.