Hedysareae
 Hedysareae | |
|---|---|
 Vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Faboideae |
| Tribus | Hedysareae DC., 1825 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hedysareae je tribus (seskupení rodů) čeledi bobovité dvouděložných rostlin. Zahrnuje přes 400 druhů ve 12 rodech a je rozšířen v Evropě, Asii, severní Africe a Severní Americe. Jsou to byliny i dřeviny se zpeřenými, dlanitě složenými nebo jednolistými listy a motýlovitými květy. Plody jsou nepukavé a často řetízkovité. V České republice roste vičenec, kopyšník a pěstují se čimišníky.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zástupci tribu Hedysareae jsou byliny, keříky, keře nebo výjimečně i malé stromy. Palisty jsou často blanité a suché, obvykle na bázi přirostlé k řapíku a někdy srostlé kolem stonku. Palístky chybějí. Listy mají dosti různorodou podobu, obvykle jsou lichozpeřené či sudozpeřené, složené ze vstřícných celokrajných lístků nebo jednolisté, mohou však být i dlanitě složené. Květy jsou uspořádané v úžlabních hroznech, které mohou být zkrácené nebo redukované na jediný květ. Koruna je motýlovitá, opadavá nebo vytrvávající. Pavéza je na bázi nehetnatá, křídla jsou u některých zástupců silně redukovaná. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré, s 1 tyčinkou volnou nebo až do poloviny srostlou s ostatními. Semeník obsahuje 1 nebo několik vajíčko|vajíček. Lusky jsou převážně článkované až řetízkovité nebo zploštělé, nepukavé, často pokryté štětinami nebo ostny. Semena jsou ledvinovitá.[1]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Tribus Hedysareae zahrnuje 12 rodů a více než 400 druhů. Největší rody jsou kopyšník (Hedysarum, 140–180 druhů), vičenec (Onobrychis, 130), čimišník (Caragana, 70–80) a růžojetel (Ebenus, 20 druhů).[2] Je rozšířen v Evropě, Asii, severní a severovýchodní Africe a v Severní Americe.[1]
V České republice se vyskytují 2 druhy vičence (Onobrychis) a kopyšník tmavý (Hedysarum hedysaroides). Jako okrasné keře se pěstují čimišníky.[3] V květeně Evropy je tento tribus zastoupen vcelku hojně. Vyskytuje se zde celkem 8 rodů, a to zejména ve Středomoří a v Rusku. Mimo vícero druhů vičence a kopyšníku se zde vyskytují 3 druhy čimišníku, dva druhy manovce (Alhagi) a růžojetele (Ebenus), krásnolusk povolžský (Calophaca wolgarica), slaník stříbrný (Halimodendron halodendron) a Eversmannia subspinosa.[4]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- čimišník (Caragana)
- kopyšník (Hedysarum)
- krásnolusk (Calophaca)
- manovec (Alhagi)
- růžojetel (Ebenus)
- slaník (Halimodendron)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Některé druhy čimišníku (Caragana) se pěstují v České republice jako okrasné keře. Vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) je hodnotná pícnina. Některé druhy kopyšníku (Hedysarum) mají význam v lékařství. Z manovce mouřenínského (Alhagi maurorum) se získává sladká pryskyřice, označovaná jako mana.
Přehled rodů
[editovat | editovat zdroj]Alhagi, Calophaca, Caragana, Corethrodendron, Ebenus, Eversmannia, Halimodendron, Hedysarum, Onobrychis, Sartoria, Sulla, Taverniera[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b LIU, Yingxin et al. Flora of China: Hedysareae [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Legumes of the World [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-11. (anglicky)
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hedysareae na Wikimedia Commons
