Heliconius erato

Jak číst taxoboxHeliconius erato
alternativní popis obrázku chybí
Heliconius erato
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďbabočkovití (Nymphalidae)
RodHeliconius
Binomické jméno
Heliconius erato
(Latreille, 1764)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heliconius erato je motýl z čeledi babočkovitých vyskytující se od Mexika přes střední Ameriku až po Argentinu.[2] Poddruhy Heliconius erato se vyvinuly díky jevu známému jako Müllerovy mimikry, které sdílejí aposematické vzorce s jinými druhy, aby odradily běžné predátory. Obvykle svým vzhledem (především zbarvením) napodobují jiné druhy rodu Heliconius, nejčastěji H. melpomene, tento druh je napodobován nejméně 20 poddruhy.[3]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Vajíčko

[editovat | editovat zdroj]

Vajíčka jsou žlutě zbarvená a jsou kladena jednotlivě na špičky listů rostlin rodu mučenka.[2][4]

Housenka

Housenka

[editovat | editovat zdroj]

Housenky vykazují kanibalistické chování. Když dorostou do své maximální velikosti, jsou zbarveny bíle s černými puntíky a mají černé ostny na hřbetě a bocích. Na hlavě je pár zakřivených černých ostnů.[2]

Kukla

[editovat | editovat zdroj]

Kukla je hnědá se zlatými skvrnami na břiše a hrudníku. Svým celkový vzhledem připomíná mrtvý zkroucený list visící na stonku.[2]

Dospělec

[editovat | editovat zdroj]

Přední křídla Heliconius erato jsou černá s výrazným červeným pruhem, zadní křídla jsou ve spodní části černá, v horní části se vyskytuje nažloutlý pruh. Rozpětí křídel se pohybuje v rozmezí 6,7–8 cm.[4][5]

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Heliconius erato se vyskytuje od Mexika až po Argentinu. Obývá tropické a subtropické lesy, létá také na kávových plantážích a na otevřených pastvinách v nadmořské výšce 0–1800 m n. m.[2][6] V tropických oblastech létá po celý rok.[4]

Poddruhy

[editovat | editovat zdroj]

Heliconius erato má 28 poddruhů:[7]

  • H. e. adana – Trinidad
  • H. e. amalfreda – Guyana, Francouzská Guyana, Surinam, Brazílie
  • H. e. amazona – Brazílie
  • H. e. amphitrite – Peru
  • H. e. chestertonii – Kolumbie
  • H. e. colombina – Kolumbie
  • H. e. cruentus – Mexiko
  • H. e. cyrbia – Ekvádor, Kolumbie
  • H. e. demophoon – Nikaragua
  • H. e. dignus – Kolumbie
  • H. e. emma – Peru
  • H. e. erato – nominátní poddruh; Surinam, Francouzská Guyana
  • H. e. estrella – Brazílie
  • H. e. etylus – Ekvádor
  • H. e. favorinus – Peru
  • H. e. guarica – Kolumbie, Venezuela
  • H. e. hydara – Panama, Kolumbie, Surinam, Brazílie
  • H. e. lativitta – Brazílie, Ekvádor, Kolumbie
  • H. e. lichyi – Venezuela
  • H. e. magnifica – Guyana
  • H. e. microclea – Peru
  • H. e. notabilis – Ekvádor
  • H. e. petiverana – Mexiko, Panama, Honduras
  • H. e. phyllis – Peru, Bolívie, Brazílie, Paraguay, Uruguay, Argentina
  • H. e. reductimacula – Brazílie
  • H. e. tobagoensis – Tobago
  • H. e. venus – Kolumbie
  • H. e. venustus – Bolívie
  • Heliconius erato cyrbia
    Heliconius erato cyrbia
  • Heliconius erato hydara
    Heliconius erato hydara
  • Heliconius erato chestertonii
    Heliconius erato chestertonii

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ biolib [online]. [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Common Longwing [online]. Learn about Butterflies [cit. 2024-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ BROWER, Andrew V. Z. Rapid Morphological Radiation and Convergence Among Races of the Butterfly Heliconius erato Inferred from Patterns of Mitochondrial DNA Evolution. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 1994, s. 6491–6495. doi:10.1073/pnas.91.14.6491. PMID 8022810. JSTOR 2364999. Bibcode 1994PNAS...91.6491B. 
  4. ↑ a b c Erato Heliconian [online]. Butterflies and Moths of North America [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ THE SMALL POSTMAN, HELICONIUS ERATO [online]. Cambridge Butterfly Conservatory [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Heliconius Erato [online]. ButterflyFarm [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Heliconius erato [online]. Markku Savela [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]