Helmovka ředkvičková

Jak číst taxoboxHelmovka ředkvičková
alternativní popis obrázku chybí
Helmovka ředkvičková
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďhelmovkovité (Mycenaceae)
Rodhelmovka (Mycena)
DruhHelmovka ředkvičková
Binomické jméno
Mycena pura
(Pers.) P. Kumm.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helmovka ředkvičková (Mycena pura) je drobná, hojně rozšířená, slabě jedovatá houba s narkotickými účinky z čeledi Mycenaceae (helmovkovité).

Synonyma

[editovat | editovat zdroj]
  • Agaricus purpureus (Bolton) 1788
  • Agaricus purus (Pers.) 1794
  • Gymnopus purus (Pers.) Gray 1821
  • Agaricus ianthinus (Fr.) 1821
  • Mycena ianthina (Fr.) P. Kumm. 1871
  • Agaricus pseudopurus (Cooke) 1882
  • Mycena pseudopura (Cooke) Sacc. 1887
  • Prunulus purus (Pers.) Murrill 1916
  • Poromycena pseudopura (Cooke) Singer 1945

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Klobouk je v mládí zvoncovitý, s průměrem 2–5 cm. Časem se stává plošším, tenčím a hladším a ve stáří je zvlněný. Barvy jsou různé v závislosti na míře vlhkosti. Obvykle je růžově béžový až fialově hnědavý. Za sucha bledne.

Hymenofor má barvu bílou, našedlou až do fialova a široké lupeny.

Třeň bývá stejně zbarvený jako klobouk nebo o něco tmavší. Jeho povrch je vláknitý. Má válcovitý až mírně kyjovitý tvar a v dospělosti je dutý. Je vysoký 3,5–8 cm a 0,3–0,8 cm široký.

Dužnina je křehká, vodnatá a má výraznou ředkvovou chuť i vůni.

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Roste převážně na podzim, ale můžeme na ni narazit i na přelomu jara a léta. Vyskytuje se velmi hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, v opadu v listnatých i jehličnatých lesích.[1] Roste na pařezech a na tlejícím dřevě, často v drobných trsech. Je to ubikvist, což znamená schopnost se vyskytovat na nejrůznějších stanovištích.[2]

Záměna

[editovat | editovat zdroj]

Zaměnit ji můžeme s dalšími druhy rodu helmovka: s helmovkou zoubkatou (Mycena pelianthina), která se odlišuje purpurově černým ostřím na lupenech, helmovkou narůžovělou (Mycena rosea), ta je větší a bez fialových odstínů. Dále za helmovku nafialovělou (Mycena pearsoniana), která je naopak drobnější a má sbíhavé lupeny. Další možná záměna je s helmovkou dvojvonnou (Mycena diosma), kterou poznáme díky její tmavší barvě a pásovanému okraji.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ HOLEC, Jan; BIELICH, Antonín; BERAN, Miroslav. Přehled hub střední Evropy. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 622 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 372. 
  2. ↑ JIRÁSEK, Standa. helmovka ředkvičková Mycena pura (Pers.) P. Kumm. [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HAGARA, Ladislav, ANTONÍN, Vladimír a BAIER, Jiří. Houby. Vyd. 5. Praha: Aventinum, 2003. 416 s. Velký průvodce. ISBN 80-7151-218-4.
  • HOLEC, Jan, BIELICH, Antonín a BERAN, Miroslav. Přehled hub střední Evropy. Vyd. 1. Praha: Academia, 2012. 622 s. ISBN 978-80-200-2077-2.
  • BioLib.cz – Mycena pura [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]