Šmohor Hermagor-Pressegger See | |
---|---|
Pohled na nádraží u centra města | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°37′38″ s. š., 13°22′2″ v. d. |
Nadmořská výška | 602 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Korutany |
Okres | Hermagor |
Šmohor | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 204,8 km² |
Počet obyvatel | 6 824 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 33,3 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Siegfried Ronacher |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0 42 82 |
PSČ | 9620 |
Označení vozidel | HE |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hermagor-Pressegger See (česky[zdroj?] a slovinsky Šmohor) je město v Rakousku, ve spolkové zemi Korutany. Je centrem po něm pojmenovaném okresu. Název odkazuje na prvního Aquileiského biskupa svatého Hermagorase. Žije zde přibližně 6 800[1] obyvatel.
Hermagor se nachází v dolním údolí řeky Gail na severním úpatí Karnských Alp, v blízkosti hranic s Itálií. Na jihu navazuje průsmyk Naßfeld s italskou obcí Pontebba. Na severu vede cesta přes městečko Gitschtal do Gailtalských Alp, napříč sedlem Kreuzberg k ledovcovému jezeru Weissensee a dále do obce Greifenburgu v údolí Drávy. Stanice Hermagor je zastávka na železniční trati Gailtal z Arnoldsteinu do Kötschach-Mauthen.
Katastrální území obce zahrnuje mělké Pressegger See, jedno z nejteplejších jezer v Rakousku s rozsáhlými rašelinnými břehy.
Kromě rozdělení do množství menších vesnic je město Hermagor-Pressegger See je rozděleno do následujících katastrálních území:
|
|
Archeologické nálezy ukázaly, že historická těžba železné rudy zde probíhala již kolem roku 1800-1200 př. n. l.[2] Toto osídlení bylo později součástí keltského království Noricum, které bylo začleněno do Římské říše v roce 15 př. n. l.[3][4] Farnost svatého Hermagorasu v Korutanském vévodství byla poprvé zmíněna v dokumentu z roku 1169, pravděpodobně založena patriarchy z Aquileia. Díky své strategické poloze obec rychle rostla. Právo trhové získala v roce 1288 a stala se hlavním sídlem údolí Gail. V 15. století Turci napadli a zničili vesnice po celém údolí. V roce 1779 objevil botanik Franz Xaver von Wulfen endemickou bylinu Wulfenia carinthiaca na svazích vrcholu Gartnerkofel. Samotné město mělo v roce 1880 709 čistě německy mluvících obyvatel a bylo severozápadně od jazykové hranice. Dnešní vesnice spadající pod Hermagor Potschach a Fritzendorf byly naopak slovinsky mluvící. Tyto vesnice byly výhradně katolické, kdežto v Hermagoru, podobně jako v jiných německých sídlech, byla i protestantská menšina.[5] Hermagor se stal okresním velitelstvím a tedy i hlavním městem okresu v roce 1868 a byl domovem posádky Císařsko-královské zeměbrany. Železniční linka Gailtal byla postavena roku 1894, prodloužena v roce 1915 pro vojenské účely italské fronty v první světové válce. Hermagor získal městská privilegia 10. října 1930 u příležitosti desátého výročí korunovačního plebiscitu. Současná obec Hermagor-Pressegger See vznikla sloučením několika bývalých nezávislých obcí v průběhu správní reformy z roku 1973.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1923 | 1934 | 1939 | 1951 | 1961 | 1971 | 1981 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 5 366 | 5 821 | 5 797 | 6 030 | 6 621 | 6 095 | 6 296 | 6 760 | 7 219 | 7 036 | 7 238 | 7 079 | 7 403 | 7 232 | 7 082 |
V době sčítání lidu z roku 2001 mělo město Hermagor-Pressegger See 7 232 obyvatel (1991: 7403), většina mluvila německy, dále pak slovinsky. Z nich bylo 94,7% Rakušanů, 1,6% Němců, 1,1% Bosňáků a 1,0% Chorvatů.
68,8% obyvatel se uvádí jako římští katolíci, 25,6% jsou příslušníci protestantské církve, 1,5% zastává islámskou víru a 2,4% jsou bez náboženské příslušnosti.
Ekonomika Hermagoru dnes do značné míry závisí na cestovním ruchu, zejména lyžování kolem průsmyku Naßfeld, největšího lyžařského areálu v Korutanech. Jezero Pressegger See a okolní hory jsou také tradiční letní útočiště a oblíbená destinace pro turisty. Z 3 228 zaměstnanců v roce 2001 bylo 600 zaměstnanci hotelů a restaurací, následovalo 471 zaměstnaných osob v oblasti obchodu, opravy motorových vozidel a zboží pro domácnost a 441 zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu.
V roce 2009 zde bylo 789 hektarů označených jako orná půda, avšak více než polovina jsou dočasné travní porosty. Na dalších 134 hektarech se pěstuje čistý jarní ječmen, oves a kukuřici. Pro 599 stávajících zařízení v roce 2009 bylo lesnictví 320 (53,4% zemědělských podniků) hlavní činností, pro dalších 177 to byl chov skotu a pro 47 ovcí. Hospodářství se za posledních 50 let snížilo o polovinu. Zásadní význam mají alpské pastviny. Skot a koně zde tráví léto. Mléko se následně zpracovává na místní speciality. Společně s pohostinstvím je to dalším lákadlem turistů.
Les a dřevo hrají důležitou roli v prvovýrobě jako důležitý ekonomický pilíř. Nicméně s několika výjimkami nebylo možné provádět průmyslové zpracování dřeva přímo na místě obce. Dřevo také získává větší význam v kontextu ochrany životního prostředí. Tedy mimo jiné, město Hermagor, a zároveň turistické středisko Tröpolach jsou napájeny pomocí dálkového vytápění biomasou.
Ačkoli je nejmenším rakouským okresním městem, Hermagor stále tvoří ekonomické centrum okolí. Zde, na křižovatce dvou údolí, se řemeslo a obchod usadil brzy. Z bývalé agrární ekonomiky se Hermagor v posledních desetiletích transformoval do silného turistického centra. Mnoho pracovních míst bylo vytvořeno cestovním ruchem a s tím souvisejícím rozvojem obchodu. Odvětví služeb ve všech jeho aspektech se značně zvýšilo. Řemeslo stále má svůj význam.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hermagor-Pressegger See na anglické Wikipedii a Hermagor-Pressegger See na německé Wikipedii.