Hexakyanoželeznatan draselný | |
---|---|
Žlutá krevní sůl | |
Obecné | |
Systematický název | Hexakyanoželeznatan draselný |
Triviální název | Žlutá krevní sůl |
Anglický název | Potassium ferrocyanide |
Německý název | Kaliumhexacyanidoferrat(II) |
Funkční vzorec | K4[ Fe(CN)6] |
Sumární vzorec | C6N6FeK4 |
Vzhled | žlutá krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | (bezvodý) 14459-95-1 (trihydrát)&Units=SI 13943-58-3 (bezvodý) 14459-95-1 (trihydrát) |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 368,345 g/mol |
Teplota tání | 70 °C (trihydrát) |
Teplota varu | 400 °C (rozklad) |
Hustota | 1,889 g/cm3 (trihydrát) |
Rozpustnost ve vodě | 28 g/100 g (20 °C) 35,3 g/100 g (30 °C) 67 g/100 g (80 °C) 75,7 g/100 g (100 °C) |
Součinitel tepelné vodivosti | 1,82 Wm−1K−1 (82 °C, trihydrát) |
Měrná magnetická susceptibilita | −5,65×10−6 cm3g−1 (trihydrát) |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −594,1 kJ/mol −1 423,8 kJ/mol (trihydrát) |
Standardní molární entropie S° | 418,8 JK−1mol−1 598 JK−1mol−1 (trihydrát) |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −453,1 kJ/mol −1 097,5 kJ/mol (trihydrát) |
Izobarické měrné teplo cp | 0,902 JK−1g−1 1,11 JK−1g−1 (trihydrát) |
Bezpečnost | |
[1] H411 (82.32%): Toxic to aquatic life with long lasting effects [Hazardous to the aquatic environment, long-term hazard][1] | |
R-věty | R52/53 |
S-věty | S50, S61 |
NFPA 704 | 0
1
0
|
Teplota vznícení | nehořlavý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hexakyanoželeznatan draselný (podle nového názvosloví hexakyanidoželeznatan draselný) je komplexní sloučeninou železa. Nazývá se též žlutá krevní sůl, někdy též ferrokyanid draselný. Jeho vzorec je K4[Fe(CN)6].
Ačkoliv je v názvu slovo „krevní“, v krvi ji nenajdeme. Svůj název získala historicky, kdy se připravovala tavením potaše (K2CO3) s dusíkatými přírodními látkami (např. krví, kůží nebo masem zetlelých zvířat). Na rozdíl od červené krevní soli neuvolňuje ani ve stopovém množství kyanidové ionty CN−, které zabraňují buněčnému dýchání či dokonce přenosu kyslíku v krvi hemoglobinem.
Slouží k výrobě barviv. Reakcí s železitými ionty vzniká modrá sraženina, známá jako berlínská (pruská) modř (Fe4[Fe(CN)6]3), čehož se využívá v kvalitativní analýze. Berlínská modř se dříve získávala z živočišných zdrojů. Vyžíháním sražené krve vznikla žlutá krevní sůl, která byla poté srážena pyritovými výluhy (Fe3+).[2] V potravinářství a v silniční údržbě se používá jako protispékavá látka kuchyňské soli. Na potravinách je označována jako E536.