Heřmanův Městec
| Heřmanův Městec | |
|---|---|
 Kostel sv. Bartoloměje | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Heřmanův Městec |
| Obec s rozšířenou působností | Chrudim (správní obvod) |
| Okres | Chrudim |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′50″ s. š., 15°39′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 964 (2025)[1] |
| Rozloha | 14,34 km²[2] |
| Nadmořská výška | 280 m n. m. |
| PSČ | 538 03 |
| Počet domů | 1 142 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Havlíčkova 801 538 03 Heřmanův Městec meu@mesto-hm.cz |
| Starosta | Ing. Aleš Jiroutek |
| Oficiální web: www | |
  Heřmanův Městec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 571385 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Heřmanův Městec (německy Hermannstädtel) se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji, asi sedmnáct kilometrů jihozápadně od Pardubic. Žije zde přibližně 5 000[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městu pochází ze 7. října 1325, týká se rozdělení majetku Heřmana z Mrtic. Roku 1579 Rudolf II. změnil na žádost heřmanoměsteckých dny konání jarmarků, a zároveň potvrdil městský znak a právo zelené pečeti. V roce 1828 získal Heřmanův Městec do své správy rod Kinských. Jako v jednom z prvních míst v Čechách se zde v roce 1875 hrála kopaná.
V roce 1920 založila Marie Urbánková továrnu na výrobu dětských vozíků. V roce 1932 si nechala registrovat ochrannou známku MEA.[4] Roku 1948 byla továrna znárodněna a začleněna do n. p. Radovan, od roku 1949 do n. p. Liberta Mělník.[5]
Části města
[editovat | editovat zdroj]Od 1. ledna 1976 do 30. srpna 1990 k městu patřily i Rozhovice, od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 Klešice a od 1. ledna 1989 do 30. srpna 1990 také Kostelec u Heřmanova Městce.[6]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Sbor dobrovolných hasičů
[editovat | editovat zdroj]V Heřmanově Městci působí Sbor dobrovolných hasičů, který zde také má hasičskou zbrojnici. Hasiči spolupracují s pražskými skupinami Českého červeného kříže. Dobrovolní hasiči každoročně spolupracují na největším českém cvičení dobrovolných zdravotníků, zvaném Rescue Marathon, který ve spolupráci s SDH pořádá 7. místní skupina Oblastního spolku ČČK Praha 1. Na Rescue Marathonu se vždy v září sejdou týmy členů Českého červeného kříže, Slovenského červeného kříže, dobrovolných hasičů, policistů a vojáků, jednou za dva roky je tato akce i pro děti. Akce se koná v okolí Heřmanova Městce se základnou v bývalých kasárnách v obci Kostelec u Heřmanova Městce.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Heřmanův Městec má svůj kulturní spolek s názvem SPOKUL, který sídlí v místní sokolovně, která je využívána jak pro sportovní vyžití, tak i pro různé kulturní a společenské akce. Pravidelně se zde pořádají koncerty, divadelní představení, plesy a zábavy.
Mezi kulturní akce v Heřmanově Městci patří například Bartolomějská pouť, která se koná každý rok v létě, dále Rozsvícení vánočního stromku, které se každoročně pořádá na Náměstí Míru nebo Heřmanoměstecké podzimní slavnosti. Lidé mohou navštívit také kino, knihovnu nebo galerii umění. V Heřmanově Městci funguje PS Vlastislav.
V budově bývalé židovské školy je od roku 2002 stálá expozice východočeských malířů a sochařů 20. století. Jedná se o rodáky a ty, kteří v této oblasti našli svůj domov, přechodně zde pobývali, nebo sem pravidelně na čas zajížděli. Jsou zde vystavena i díla Františka Kupky, Bohumila Kubišty, Jana Zrzavého, Josefa Čapka. Exponáty věnovali městu v roce 2001 místní sběratelé umění, manželé Josef a Ema Horákovi.[7]
Sport
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se nachází fotbalový stadion, jenž je zázemím pro místní amatérský fotbalový klub FK Jiskra Heřmanův Městec.
Dále tu působí Ježci Heřmanův Městec, hokejbalový klub, který hraje v druhé nejvyšší české soutěži. Vznikl v červnu 1999 s názvem Aligátoři Heřmanův Městec, v roce 2001 se přejmenoval na současný název. V sezóně 2001–2002 hrál A-tým první oficiální soutěž, a to okresní hokejbalovou ligu Chrudimsko. V roce 2002 byl vybudován stadion s názvem Aréna Ježkárna.
Kromě toho se zde nacházejí tenisové kurty a víceúčelová sportovní hala, která nabízí desítky různorodých sportovních aktivit. Součásti města je i místní část Konopáč, která slouží jako relaxační zóna pro ostatní obyvatele Heřmanova Městce a je zde vybudováno přírodní koupaliště, které je v současné době součástí autokempinku.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Heřmanův Městec
- Hřebčín – lovecké stáje
- Kostel Církve československé husitské
- Kostel svatého Bartoloměje na náměstí Míru
- Kostel Zvěstování Panny Marie
- Kaple svatého Jiří u křižovatky ulic Tylovy a Čáslavské
- Židovský hřbitov
- Boží muka
- Socha svatého Jana Nepomuckého[8]
- Socha svatého Václava
- Socha svatého Vavřince
- Kašna na Masarykově náměstí[9]
- Rodný dům Gutha-Jarkovského na Masarykově náměstí (dům Medov)[10]
- Synagoga
- Löwitova vila od Bohuslava Fuchse[11]
- Pozůstatky tvrze Mrtice
- Kaple svatého Kříže u křižovatky ulic 5. května a U bažantnice
- Vodní mlýn čp. 145
- Zámecký park a nedaleká bažantnice jsou chráněny jako přírodní památka Heřmanův Městec
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1861–1943), olympijský činitel, autor příruček společenského chování
- Antonín Kotěra (1844–1909), zakladatel obchodní školy v Plzni, otec Jana Kotěry
- Trojan Nigellus z Oskořína (1537–1604), humanista, profesor etiky a rektor pražské univerzity
- Rudolf Pokorný (1853–1887), básník
- Karel Starý starší (1843–1929), architekt
- Marek Výborný (* 1976), politik, ministr zemědělství, zastupitel města, poslanec za KDU-ČSL
- Karel Josef Zákoucký (1862–1925), učitel, spisovatel, publicista, prozaik a propagátor turistiky
Partnerské město
[editovat | editovat zdroj]Partnerským městem Heřmanova Městce je Bechyně.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Kramerius, Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství 1939.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Výrobci a značky kočárků na našem území (1900-1955). Rukovět pro sběratele a rozcestník k pujcovna-rekvizit.cz [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 486, 232, 247.
- ↑ Gallery Cyrany - Oficiální stránky města Heřmanův Městec. www.hermanuv-mestec.cz [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ socha sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ kašna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ činžovní dům Medov - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Vila Arnošta Löwita, Pardubický - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Heřmanův Městec na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřmanův Městec na Wikimedia Commons
- Heřmanův Městec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Novinky.cz – Do Heřmanova Městce za koňskými sedly i nejstarším židovským hřbitovem
- virtuální prohlídka
- Oficiální stránky města
Encyklopedické heslo Městec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
