Hibakuša (japonsky 被爆者) označuje osoby, které přežily atomové bombardování měst Hirošima a Nagasaki. Mají právo na státní podporu.
Často byly vystaveny diskriminaci, protože kolovaly mylné představy ohledně nemoci z ozáření, o níž si mnoho lidí myslelo, že je dědičná nebo dokonce nakažlivá.
Díky velkému vlivu tematiky atomového útoku na japonskou kulturu byly osudy takto postižených lidí opakovaně zkoumány v literatuře i filmu. Mezi známé hibakuša se řadí např. již zesnulý Cutomu Jamaguči, který je zároveň zatím historicky jedinou osobou oficiálně uznanou za člověka přeživšího oba atomové útoky na Japonsko. Jeho osud spolu s osudy dalších 165 hibakuša zpracovává dokument Twice Survived: The Doubly Atomic Bombed of Hiroshima and Nagasaki, který se promítal před Organizací spojených národů.
Hibakuša se také aktivně zapojují proti opětovnému použití atomových bomb.[1]
Slovo hibakuša je psáno v kandži znacích. Skládá se ze znaků hi 被 „být vystaven“ či „postižený, ovlivěný“, baku 爆 s významem „výbuch, bomba, exploze“ a ša 者 „osoba“, dohromady tedy 被曝者 znamená přeneseně „osoba, která byla zasažena výbuchem“. Výraz byl původně používán jako všeobecný termín pro oběti bomb, ale jeho celosvětové rozšíření vedlo k zúžení významu označování osob přeživších atomových bomb, které byly svrženy na Japonsko 6. a 9. srpna 1945.
Protijaderná hnutí používají tento termín i pro oběti jaderných havárií, jako v případě Fukušimy[2], ale druhý znak nahrazují homofonním znakem baku 曝, který taktéž může znamenat „být vystaven, zasažen“, avšak radikálem je zde slunce, zatímco v 爆 je radikálem oheň. Zatímco původní 爆 implikuje vystavení plameni, druhý znak se používá např. v kontextu záření. Výraz 被曝者 se tedy dá přeložit jako „osoba vystavena radioaktivnímu záření“.[3] Vzhledem k nešťastným událostem ve Fukušimě se tento termín používá především od roku 2011.[4]
Právní status hibakuša je jistým lidem udělován především japonskou vládou.