Historické území (nebo historický region) je geografická oblast, která bez ohledu na současné hranice byla někdy v minulosti kulturně, etnicky, jazykově nebo politicky vymezena.[1] Při pojmenování historického regionu se často používá označení konkrétního druhu dřívějšího vymezení, například historické království (Kastilie), historická země (Morava), historický jazykový ostrov (Hřebečsko) a podobně.
Historické regiony se používají při studiu a analýze sociálního rozvoje v minulosti, bez vztahu k současným regionům. Mohou se však promítat i do současné politické, ekonomické nebo kulturní situace:
Základním principem tohoto názoru je, že existují starší politické a mentální struktury, které mají větší vliv na prostorově-sociální identitu jednotlivců, než jak myslí současný svět, svázaný a často oslepený vlastním světonázorem – např. zaměřením na národní stát.[2]
Definice historických regionů se liší[3] a co do velikosti může jít o makroregiony, jako je Evropa, území bývalých států i o menší mikroregionální oblasti. Geografická blízkost je často nutným předpokladem pro vznik regionální identity. V Evropě se současné regionální identity budovaly již od období stěhování národů, ale nejčastěji jsou spojeny s dobou územní transformace po první světové válce v letech 1918–1920 a později v období po studené válce.[4]
Některé regiony pociťované jako historické jsou ovšem pozdní výtvory, například Střední východ definoval a pojmenoval až v roce 1902 vojenský stratég Alfred Thayer Mahan jako zkratku pro oblast Perského zálivu.[5]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historical region na anglické Wikipedii.