Historický materialismus

Historický materialismus je spolu s dialektickým materialismem základem marxismu, obsahuje učení o vývoji společnosti, v němž se člověk jakožto bytost produkující materiální statky aktivně podílí na objektivním dějinném pohybu, podléhajícím v konečných důsledcích základním dialektickým zákonům.

"Historický materialismus je filosofická věda o vztahu společenského vědomí k společenskému bytí, o nejobecnějších zákonech a hybných silách vývoje lidské společnosti; je obecnou teorií a metodou vědeckého poznání a přetváření společnosti".[1]

Ústřední poučkou historického materialismu je teze o organickém vnitřním spojení všech stránek života společnosti s rozvojem společenské výroby a její formou, jíž jsou výrobní vztahy.[2] Podstata marxistické poučky o rozhodující úloze společenské výroby se neomezuje pouze na konstatování, že bez výroby materiálních statků by nebyl možný život společnosti. To bylo známo i předmarxistické sociologii. Karl Marx chápe výrobu nejen jako nezbytnou podmínku lidského života, ale jako určující základ všech forem společenského života a jeho vývoje.[3]

Výroba je ve své podstatě společenský proces. Aby lidé mohli vyrábět, vstupují do určitých, na jejich vůli a vědomí nezávislých vztahů, které odpovídají úrovni vývoje výrobních sil společnosti.[4][3] A stejně jako výrobní síly jakožto výsledek práce předcházejících pokolení jsou nezávislé na každém daném pokolení, tak i výrobní vztahy si lidé nemohou zvolit libovolně, ale jsou jim objektivné dané. Výrobní síly tvoří obsah společenského výrobního procesu, jehož nezbytnou formou jsou výrobní vztahy.[3]

Při zkoumání vývoje společensko-ekonomických formací a zákonitostí přechodu od jednoho výrobního způsobu ke druhému dospěl Marx k závěru, že existuje zákon souladu výrobních vztahů s úrovni a charakterem výrobních sil. Podle Marxe odhaluje tento zákon určující úlohu výrobních sil v poměru k výrobním vztahům, závislost výrobních vztahů na výrobních silách, na úrovni jejich vývoje. S rozvojem výroby se výrobní síly nutně dostávají do rozporu s výrobními vztahy, jež se vytvořily v předcházejícím stadiu jejich vývoje. Tento rozpor nutně přerůstá v třídní antagonistické společnosti v konflikt, protože vládnoucí třída se snaží zachovat přežilé výrobní vztahy, jež tvoří ekonomickou základnu jejího politického panství. To vede k revoluci, jež nastoluje nové výrobní vztahy, odpovídající novým výrobním silám. Tak zákon souladu výrobních vztahů a výrobních sil odhaluje podle Marxe hybné síly společenského vývoje.[5] Teze o konfliktu mezi výrobními silami a výrobními vztahy antagonistické společnosti jako o objektivním základu sociálních revolucí je závěrem, který korunoval vypracování základů historického materialismu.[6]

V podstatě jde o to, že historický materialismus považuje materiální poměry za primární, ty posléze ovlivňují poměry společenské (změna materiální → změna myšlení). Na rozdíl od většiny filosofie, kdy je požadována změna myšlení a od ní teprve byla odvozována změna materiální (změna myšlení → změna materiální).

Za socialismu hrály značnou úlohu v ideové výchově mládeže učebnice historického materialismu, připraveny F. Konstantinovem[7] a A. G. Spirkinem[8]

Kritika

[editovat | editovat zdroj]

Anthony Giddens

[editovat | editovat zdroj]

Anthony Giddens ve svém díle odmítá historický materialismus jako teorii dějin ze dvou důvodů: Za prvé tvrdí, že způsoby výroby materiálního života nejsou ve třídně rozdělených společnostech hlavním důvodem společenských změn (tím není ani třídní boj). Za druhé, historický materialismus dle něj spočívá na nejednoznačném a chybném filozofickém pojetí dějin, v nichž si lidé vždy kladou jen takové úkoly, které dokáží vyřešit.[9] Karl Marx se tedy mýlil, když považoval lidi především za někoho používající zvířata a vyrábějící nástroje. Dle něj tohle bylo a bude jediné nejdůležitější kritérium odlišující lidstvo od zvířat.[10] Dle Anthonyho Giddense však lidský společenský život nemá začátek ani konec ve výrobě.[9]

Karl Popper

[editovat | editovat zdroj]

Karl Popper ve svém díle Bída historicismu kritizuje historicismus a historický materialismus jakožto validní teorii a odmítá ji z důvodu její generalizace na celou společnost. Podle něj není možné nahlížet na globální společnost jako na jedinečnou jednotku, ale jakožto na mnoho menších společenství a kultur s vlastními vývojovými procesy, které mají své charakteristické prvky později tvořící celek.[11] Také nahlíží na dějiny jakožto na jednotnou událost, která nemá žádný porovnatelný protějšek, je z nich tak sice možné vyvozovat závěry, které mohou predikovat některé události, ale pouze s určitou, nikoliv stoprocentní přesností. Autor zahrnuje do průběhu dějin i individuality, jejichž chování, podobně jako u historie samotné, nikdy nebude možné bezchybně predikovat.[12]

Georgij Chosorojevič Šachnazarov

[editovat | editovat zdroj]

Mark Sandle ve své publikaci popisuje dvoudílný článek Georgije Chosrojeviče Šachnazarova “In Search of the Lost Idea”, původně zveřejněný v teoretickém časopise Komunistické strany Sovětského svazu Kommunist.[13]

Šachnazarov tvrdí, že holistické vysvětlení historie pomocí historického materialismu (vývoj v oblasti produktivních sil zajišťuje vývoj všude jinde) je příliš jednoduché. Podle něj se historický materialismus a jeho pojetí historie nedokáže vyrovnat s rozmanitostí a složitostí dějin.[14]

V článku odmítá marxistický pohled na historii (lidstvo se snaží překonávat a využívat přírodu[15]) a vytváří novou: lidstvo by mělo usilovat o spolupráci a harmonii s přírodou. Dříve jmenovanou tezi vyvrací pomocí dvou argumentů. Za prvé, protože zdroje poskytované přírodou nejsou nevyčerpatelné, nemůže zvětšování lidských produktivních sil samo o sobě zajistit pokrok lidstva. Za druhé, technologický pokrok nutně neznamená vývoj produktivních sil, ale naopak může vést k degradaci lidské pracovní síly.[14]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Spirkin 1971, s. 248.
  2. ↑ Ojzerman 1976, s. 428.
  3. ↑ a b c Ojzerman 1976, s. 427.
  4. ↑ Stručný filosofický slovník, s. 549.
  5. ↑ Ojzerman 1976, s. 427–428.
  6. ↑ Ojzerman 1978, s. 463.
  7. ↑ KONSTANTINOV, Fedor, a kol. Historický materialismus : celost. vysokoškolská učebnice. Překlad z rus. orig.. 2. vyd. Praha: SNPL, 1955. 594, [6] s. Druhé, přepracované vydání učebnice historického materialismu je kolektivní prací Filosofického ústavu Akademie věd SSSR. Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík. 
  8. ↑ МИТИН, М. Б. Развитие марксистской философской науки в СССР. Вестник Российской академии наук. 1978, čís. 4, s. 65. Dostupné online [cit. 2014-07-10]. (rusky) 
  9. ↑ a b GIDDENS, Anthony. A contemporary critique of historical materialism. Berkeley: University of California Press volumes <1-2> s. Dostupné online. ISBN 0-520-04535-1, ISBN 978-0-520-04535-4. OCLC 8274691 
  10. ↑ MARX, Karl. Early writings. Harmondsworth: Penguin in association with New Left Review 451 pages s. Dostupné online. ISBN 0-14-044574-9, ISBN 978-0-14-044574-9. OCLC 27008086 
  11. ↑ POPPER, Karl R. The poverty of historicism. London: Routledge x, 166 pages s. Dostupné online. ISBN 0-415-06569-0, ISBN 978-0-415-06569-6. OCLC 222874867 S. 86–103. 
  12. ↑ POPPER, Karl R. The poverty of historicism. London: [s.n.] xiv, 166 pages s. Dostupné online. ISBN 0-7100-1965-3, ISBN 978-0-7100-1965-3. OCLC 40761331 
  13. ↑ SHAKHNAZAROV, G. Kh. In Search of a Lost Idea: Toward a New Understanding of Socialism. Sociological Research. 1992-03, roč. 31, čís. 2, s. 29–71. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1061-0154. DOI 10.2753/SOR1061-0154310229. (anglicky) 
  14. ↑ a b SANDLE, Mark. Georgii Shakhnazarov and the Soviet Critique of Historical Materialism. Studies in East European Thought. 1997-06-01, roč. 49, čís. 2, s. 109–133. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1573-0948. DOI 10.1023/A:1017910911821. (anglicky) 
  15. ↑ CALLINICOS, Alex. The revolutionary ideas of Karl Marx. Chicago, Illinois: Haymarket Books, 2011. 1 online resource (xxiv, 262 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-60846-165-3, ISBN 1-60846-165-3. OCLC 769189386 S. 99. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
v češtině
v cizích jazycích
  • GIDDENS, Anthony. A contemporary critique of historical materialism. Berkeley: University of California Press volumes <1-2> s. Dostupné online. ISBN 0-520-04535-1, ISBN 978-0-520-04535-4. OCLC 8274691
  • MARX, Karl. Early writings. Harmondsworth: Penguin in association with New Left Review 451 pages s. Dostupné online. ISBN 0-14-044574-9, ISBN 978-0-14-044574-9. OCLC 27008086
  • POPPER, Karl R. The poverty of historicism. London: Routledge x, 166 pages s. Dostupné online. ISBN 0-415-06569-0, ISBN 978-0-415-06569-6. OCLC 222874867
  • POPPER, Karl R. The poverty of historicism. London: [s.n.] xiv, 166 pages s. Dostupné online. ISBN 0-7100-1965-3, ISBN 978-0-7100-1965-3. OCLC 40761331
  • SHAKHNAZAROV, G. Kh. In Search of a Lost Idea: Toward a New Understanding of Socialism. Sociological Research. 1992-03, roč. 31, čís. 2, s. 29–71. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1061-0154. DOI 10.2753/SOR1061-0154310229. (anglicky)
  • SANDLE, Mark. Georgii Shakhnazarov and the Soviet Critique of Historical Materialism. Studies in East European Thought. 1997-06-01, roč. 49, čís. 2, s. 109–133. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1573-0948. DOI 10.1023/A:1017910911821. (anglicky)
  • CALLINICOS, Alex. The revolutionary ideas of Karl Marx. Chicago, Illinois: Haymarket Books, 2011. 1 online resource (xxiv, 262 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-60846-165-3, ISBN 1-60846-165-3. OCLC 769189386

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Komunismus
Varianty
Základní témata
Internacionály
Marxismus
Teoretické práce
Pojmy
Lidé
Varianty
Související