Hláška je věta, bonmot nebo krátký dialog či text z filmu. Některé hlášky, jako např. „Houstone, máme problém“, jsou součástí běžné slovní zásoby.[1] Podle Jean Firstenbergové, ředitelky Amerického filmového institutu: „Hlášky, které uspěly, se dostaly do běžné řeči, týkají se nás a můžeme se do nich vcítit.“[2] Podle Richarda Harrise, profesora psychologie z Kansaské státní univerzity, se citáty z filmů používají jako vtip a zároveň podle něj umožňují lidem vyjadřovat si navzájem podporu. Z jeho výzkumu vyplývá, že lidé citují převážně hlášky z komedií.[3]
V roce 2010 bylo v Pelhřimově symbolicky postaveno krematorium, které je zmíněno ve filmové hlášce z komedie Vesničko má středisková, i když tam ve skutečnosti není a nikdy nebylo.[4]
- „Hliník se vodstěhoval do Humpolce.“ — Marečku, podejte mi pero!
- „A každýmu z nich jsem tady na tý točně řikal: Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš. Ale je to marný, je to marný, je to marný.“ — Jáchyme, hoď ho do stroje!
- „Kdo z rodičů chce vidět Idiota, nechť se staví v ředitelně.“ — Obecná škola
- „Tak víš kam jeď? Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš.“ — Vesničko má středisková
- „To je hnus, velebnosti.“ — Slunce, seno, erotika
- „Protřepat, nemíchat!“ — Dr. No
- „Já se vrátím.“ — Terminátor
- Robert Rohál, Tomáš Valík: Slavné filmové hlášky, Daranus, Řitka 2008, ISBN 978-80-86983-32-5
- Robert Rohál, Vítek Chadima: Filmové hvězdy a jejich hlášky, Petrklíč, Praha 2009, ISBN 978-80-7229-222-6
- Marie Formáčková: Neber úplatky, nebo se z toho zblázníš! aneb Hlášky z českých filmů, Levné knihy, Praha 2010, ISBN 978-80-7309-875-9
- Michaela Košťálová: Hlášky herců první republiky, Petrklíč, Praha 2011, ISBN 978-80-7229-261-5
- Marie Formáčková: Liguére! aneb Hlášky z českých filmů, Levné knihy, Praha 2012, ISBN 978-80-7309-955-8
- Michaela Košťálová: Hlášky a bonmoty slavných i neslavně proslulých, Petrklíč, Praha 2013, ISBN 978-80-7229-377-3