Hladomor v Pásmu Gazy | |
---|---|
Základní informace | |
Trvání | 2023–2024 |
Stát | Palestina |
Místo | Pásmo Gazy |
Příčina |
|
Statistika | |
Úmrtí | 41+[1][2][3] |
Ke hladovění obyvatel v Pásmu Gazy dochází od roku 2023 v důsledku izraelských náletů během jeho války s Hamásem a blokády humanitární pomoci.[4][5] Nálety zničily potravinovou infrastrukturu, jako jsou pekárny a mlýny, a kvůli blokádě humanitární pomoci dochází k nedostatku základních zásob. To způsobilo vyhladovění více než půl milionu Gazanů. Obzvlášť zasažena je severní Gaza, kde třetina dětí mladších dvou let trpí akutní podvýživou.[6][7] V červenci 2024 skupina nezávislých expertů uvedla, že hladomor se již rozšířil v celém Pásmu Gazy.[8]
Skupiny pro lidská práva obvinily Izrael z využívání hladu jako způsobu vedení války.[9] Odborníci krizi označili za jeden z nejhorších případů člověkem způsobeného hladovění od druhé světové války.[10]
V březnu 2024 někteří odborníci varovali, že Gaza již možná zažívá hladomor, např. Jeremy Konyndyk, prezident organizace Refugees International, prohlásil, že hladomorem způsobená „úmrtnost ve velkém měřítku“ brzy začne. Podle zprávy mezinárodní iniciativy IPC, opřené o data OSN, vypukne hladomor na severu Gazy do května 2024.[11]
Situace byla na řadě míst kritická už v březnu 2024. „Už jsou reportovány i případy úmrtí hladem, protože dodávky potravin a dalších úplně základních potřeb jsou naprosto minimální oproti tomu, co by bylo potřeba, aby do Pásma Gazy proudilo,“ uvedla manažerka komunikace Charity ČR Lenka Pipková. Důvodem jsou i velké škody na zemědělské infrastruktuře: zničená je téměř polovina polí, k dalším se zemědělci nemohou dostat kvůli poškozeným cestám, vojenským blokádám a bojům. Chybí jim také osivo nebo pohonné hmoty.[11]
Podle expertů z webu FEWS NET (Famine Early Warning Systems Network), který založila Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj a funguje jako varovací systém před hladomory, v červnu vypukl na severu Pásma Gazy hladomor, kvůli válce ale chyběl dostatek dat pro jeho oficiální vyhlášení (hladomor navíc obvykle vyhlašují postižené státy).[12]
Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v červnu 2024 uvedl, že „značná část obyvatel Gazy nyní čelí katastrofálnímu hladu a podmínkám podobným hladomoru.“ Potvrdil sice nárůst dodávané pomoci, ale kritizoval její distribuci. Dodal, že u více než 8000 dětí mladších pěti let byla diagnostikována a léčena akutní podvýživa, včetně 1600 dětí s těžkou akutní podvýživou.[13]
Dne 18. prosince 2023 organizace Human Rights Watch obvinila Izrael, že „využívá hladovění civilistů jako způsob vedení války v okupovaném Pásmu Gazy“.[14] Dne 16. ledna 2024 experti OSN obvinili Izrael ze „zničení potravinového systému Gazy a používání potravin jako zbraně proti palestinskému lidu“.[15]
„Jsme již uprostřed katastrofy. Organizace spojených národů musela pozastavit humanitární pomoc: Izrael využívá hladomor jako válečnou zbraň a to je v rozporu s mezinárodním právem," uvedl Josep Borrell, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.[16]
Izraelská vláda však popřela, že by hladovění využívala jako způsob vedení války. Argumenty, že její činy porušují Úmluvu o zabránění genocidě, jsou podle ní „zcela nepodložené“.[17] COGAT, izraelská agentura, která řídí přístup pomoci do Gazy, uvedla, že Izrael nestanovil limity na množství pomoci pro Gazu.[18] Její prohlášení ale zpochybnili představitelé mj. Evropské unie, OSN nebo Spojeného království.[19][20]
Dne 20. května 2024 požádal žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan o vydání zatykače na premiéra Izraele Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta, které podezřívá mimo jiné z využívání hladovění jako způsobu vedení války, definovaného jako válečný zločin.[21]
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu označil 19. července 2024 jednání Izraele za anexi a vyzval jej k ukončení útoků na civilní obyvatelstvo[22].
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaza Strip famine na anglické Wikipedii.