Hliniště

Tento článek je o místě, kde se těží nebo těžila hlína. Další významy jsou uvedeny na stránce Hliniště (rozcestník).
Hliník u Mengerskirchenu, Německo
Opuštěný hliník

Hliniště, řidčeji též hliník,[1] je český výraz pro lokalitu s povrchovou těžbou hlíny.[2] Primárním účelem hlinišť bylo zajištění dostatečného množství suroviny pro výrobu cihel (původně nepálených) a jiných stavebních komponent, výjimečně též k výrobě keramiky.

Hliniště proto vznikala zpravidla v těsném sousedství lidských sídel, na místech naleziště vhodné hlíny, nejlépe ve svahu, který umožňoval snazší těžbu.

Některé hliníky byly, podobně jako pískovny, po ukončení těžby zatopeny vodou (často samovolně) a sloužily dále jako rybníky; v místech, kde bylo vydatnější ložisko, v pozdějších staletích vznikaly cihelny.

V minulosti[kdy?] se hliník nacházel prakticky u každého sídla.[zdroj?] V současnosti je většina hliníků (mimo cihelny) zaniklá, ale název Hliniště, také Hlinky, Hliník či Hliníky zůstal zachován v místních názvech (např. ulice) u řady měst a vesnic v Česku i na Slovensku.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Heslo "hliník II". Slovník spisovného jazyka českého [online]. ÚJČ AVČR [cit. 2024-10-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ ČSN 36 0051 (360051) - Náhled normy. nahledy.normy.biz [online]. [cit. 2024-10-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]