Hluboké Mašůvky
| Hluboké Mašůvky | |
|---|---|
 Celkový pohled na vesnici od kostela Navštívení Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Znojmo |
| Obec s rozšířenou působností | Znojmo (správní obvod) |
| Okres | Znojmo |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°55′25″ s. š., 16°1′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 851 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,84 km²[2] |
| Katastrální území | Hluboké Mašůvky |
| Nadmořská výška | 298 m n. m. |
| PSČ | 671 52 |
| Počet domů | 355 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hluboké Mašůvky 10 671 52 Hluboké Mašůvky info@hlubokemasuvky.cz |
| Starostka | Leona Kučerová |
| Oficiální web: www | |
  Hluboké Mašůvky | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 594041 |
| Kód části obce | 39667 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hluboké Mašůvky (německy Tief Maispitz) jsou obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Leží osm kilometrů severně od Znojma. Žije zde 851[1] obyvatel. Jedná se o poutní místo.
Název
[editovat | editovat zdroj]Podoba Mašůvky je zdrobnělina staršího Mašovice. Původně to bylo pojmenování obyvatel vsi Mašovici, které bylo odvozeno od osobního jména Maš(a) (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Ma-, např. Malomir, Malobud, Marek, Martin) a znamenalo „Mašovi lidé“. Přívlastek Hluboké (německy Tief), doložený od 15. století, byl přidán podle polohy v údolí potoka na odlišení od blízkých Mašovic. Německé Maispitz vzniklo z českého Mašovice.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220. Na návrší za obcí je významné archeologické naleziště z období neolitu – kultury s moravskou malovanou keramikou, místo nálezu unikátní ženské plastiky (tzv. hlubokomašůvecká venuše). Od roku 1319 byla součástí statku hradu Bukovina u Hostimi. V jejich držbě se střídala převážně drobná šlechta a také církevní vrchnosti. Kolem roku 1600 připadly panství v blízkých Jevišovicích a náležely tam až do zrušení patrimoniální správy v 19. století. Od 17. století je to významné poutní místo jižní Moravy.
Poutní místo
[editovat | editovat zdroj]Poutní kostel Navštívení Panny Marie byl původně kamennou kaplí, vystavěnou po roce 1680 polním maršálem Janem Ludvíkem Raduitem de Souches (majitelem Jevišovického panství) u vodního pramene, známého již rokem 1618. V kostele je uctívána milostná soška - kopie sošky Panny Marie de Foy (též Foi), zvané podle belgického poutního místa u Dinantu. Sošku získal zakladatel nové, kamenné kaple na svých válečných taženích za třicetileté války. První písemně doložené uzdravení je z doby před třicetiletou válkou (1618-1648). Uzdravil se tu muž jménem Krukensteinhauser z Kroměříže, který v Hlubokých Mašůvkách pobýval čtyři týdny. Poté se na radu místních napil z pramene a uzdravil se. Poté se díky vodě z pramene uzdravil i jeho nevlastní syn Ulrich (Ondřej) Bruner. Poté oba za odměnu upravili přístup k prameni. V té době již stála na kopci nad pramenem dřevěná kaple Panny Marie Pasovské (nahrazená po roce 1680 kamennou). Po jejich uzdravení rostla popularita tohoto místa - stalo se poutním. Pověst vypráví o chromém, který po svém uzdravení nechal po cestě z Přímětic do Hlubokých Mašůvek postavit sedm kapliček s vyobrazením sedmi radostí Panny Marie. Všechny jsou pod názvem Devět poklon vedeny jako kulturní památka. U kaple postavené za maršála J. L. Raduita hraběte de Souches poté vznikly malé lázně (v provozu až do roku 1866). V 19. století sem přicházelo na hlavní pouť (Navštívení Panny Marie, 31. května) až 80 procesí, ale poutě se konaly i na svatou Annu (26. července) a na svátek Jména Panny Marie (12. září). Chodila sem procesí i z Rakouska. Toto poutní místo dodnes patří k nejživějším na jižní Moravě - nejvýznamnějším v římskokatolické Brněnské diecézi. V roce 1947 byl kostel opraven a v roce 1948 byl položen základní kámen přístavby. Kapli rozšířil na kostel P. Josef Parma v letech 1948–1950 podle projektu Theobalda Krátkého. V roce 1953 bylo dokončeno budování areálu. A to díky tomu, že místní kněz P. J. Parma měl povolení od komunistického předsedy vlády(poté 1948–1953 prezidenta) Klementa Gottwalda, svého bývalého spolužáka. V údolí za kostelem vznikla Lurdská jeskyně s oltářem a prostranstvím pro sloužení bohoslužeb.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 518 | 568 | 589 | 628 | 692 | 695 | 736 | 734 | 778 | 795 | 738 | 700 | 703 | 789 | 836 |
| Počet domů | 99 | 107 | 118 | 124 | 143 | 145 | 178 | 214 | 211 | 226 | 224 | 261 | 275 | 326 | 355 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. června 2004.[7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Poutní kostel Navštívení Panny Marie
- Lurdská jeskyně pod kostelem
- Kaple svaté Anny před kostelem
- Kaple Panny Marie Pomocné u pramene
- Výklenková kaplička - devět poklon
- Křížová cesta a Kalvárie ve svahu nad vsí
- Obrázky poutních míst Čech, Moravy, Slovenska a Rakouska v lesní cestě k soše Panny Marie Lasalettské
- Cesta Panny Marie Sedmiradostné (sedm kaplí)
- Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Iva (původně snad svatého Jana Sarkandra)
- Sochy českých patronů před kostelem z roku 1953.
- Smírčí kámen
- Hradiště Královec, archeologické naleziště
- Hradiště Nivy, archeologické naleziště
- Vodní mlýn č.p. 43, zanikl
- Fara
- Budova staré školy
- Sedm soch českých světců od znojemského sochaře Fischera
- Pomník padlých
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Antonín František Stehlík (1921–1989), malíř
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 44–45.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Hluboké Mašůvky [online]. 2004-06-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Černý: Poutní místa jihozápadní Moravy – milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hluboké Mašůvky na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Hluboké Mašůvky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
