První písemná zmínka o obci pochází z roku 1319.[4] Vesnice Hořín s celým mělnickým panstvím patřila císaři Ferdinandovi III., který ji v roce 1646 dal do zástavy hraběti Heřmanu Czerninovi (1576–1651). O necelých čtyřicet let později Czerninové z Chudenic získali panství do dědičného vlastnictví. Na konci 17. století zde vznikl lovecký zámeček, který byl několikrát přestavěn.
V roce 1960 byly sloučeny obec Hořín, Brozánky a Vrbno do jediné obce se sídlem v Hoříně.
V obci Hořín (481 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] obchod s cukrovinkami, hostinec, kolář, 2 kováři, obchod s lahvovým pivem, rolník, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Lobkowitz, zahradnictví.
Ve vsi Brozánky(285 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Hořína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] cihelna, hostinec, kapelník, kovář, 5 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zahradnictví.
V obci Vrbno(přísl. Zelčín, 496 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Hořína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 2 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, pokrývač, 5 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkostatek Diamant, zahradnictví.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[10]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[11]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[12]
1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[13]
Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti jeden kilometr od centra obce vede katastrálním územím obce silnice I/16 Řevničov – Slaný – Mělník – Mladá Boleslav.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční staniceMělník ve vzdálenosti 2,5 kilometru ležící na trati 072 z Lysé nad Labem do Litoměřic a na trati 076 do Mšena a Mladé Boleslavi.
Veřejná doprava 2012
Autobusová doprava – V centru obce měly zastávky příměstské autobusové linky do těchto cílů: Kralupy nad Vltavou, Mělník, Roudnice nad Labem (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.). V místní části Brozánky měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Mělník, Praha, Roudnice nad Labem, Štětí (dopravci ČSAD Střední Čechy, a. s. a ČSAD Česká Lípa, a. s.).
Zámek Hořín – původně lovecký zámeček, který v roce 1696 podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho (1665–1720) nechal postavit vyslanec ve VaršavěHeřman Jakub Czernin z Chudenic (1659–1710). V roce 1701 k němu byly připojeny stáje a jízdárna. V letech 1713–1720 byl architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou (1674–1766) přestavěn na výstavné barokní sídlo pro Františka Josefa Czernina (1697–1733), od roku 1716 nejvyššího číšníka Království českého a od roku 1721 nejvyššího dvorského sudího. V letech 1736–1746 byl v rokokovém stylu přestavěn architektem Janem Kristiánem Spannbruckerem (1704–1742), který zámku vtiskl současnou podobu. Jeho dílem jsou boční křídla, pavilony a hospodářské budovy, zemřel však dříve, než byla přestavba zcela dokončena. Během rekonstrukce zemřel i majitel František Antonín Czernin z Chudenic (1710–1739), který se oženil s Marií Izabelou de Merode de Westerloo, vdovou po svém bratru Františku Josefu. V úpravách zámku (zámecká kaple) pokračoval architekt Anselmo Lurago (1701–1765). Interiéry byly dokončeny až roku 1763. V konečné podobě je hlavní budova dvoupatrová s převýšeným středním rizalitem a mansardovou střechou. Prostřednictvím věna Marie Ludmily Czerninové (1738–1790), která se v roce 1753 provdala za knížete Augusta Antonína z Lobkowicz (1729–1803), se zámek dostal do majetku rodu Lobkowiczů a ti ho vlastnili až do roku 1948, kdy jim byl znárodněn. V druhé polovině 20. století byl zámek využit ke školským účelům. Po sametové revoluci byl zámek navrácen mělnické větvi Lobkowiczů. Zámek byl poničen během povodní v roce 2002. V současnosti je veřejnosti nepřístupný. Zámecký park sahá až k plavebnímu kanálu. Původní francouzská zahrada byla zničena povodní v roce 1784, architekt Václav Skalník (1776–1861) ji na počátku 19. století upravil ve stylu přírodně krajinářského parku o rozloze deset hektarů. Na něj ještě navazuje obora. K ceněným dřevinám patří jinan dvoulaločný, největší v Čechách, a také javor monspesuánský.[16]
↑Program rozvoje obce Hořín na období od 2016 do 2021 [online]. Obec Hořín, 2016-07-20 [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 361. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 85. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1870. (česky a německy)
↑PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena; PETRŮ, Jaroslav; RIEDL, Dušan; SVOBODA, Antonín Marián. Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1999. ISBN80-85983-55-9. S. 124.