Hodice

Hodice
Střed obce, silnice z Telče do Třeště
Střed obce, silnice z Telče do Třeště
Znak obce HodiceVlajka obce Hodice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřešť
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel708 (2024)[1]
Rozloha12,54 km²[2]
Katastrální územíHodice
Nadmořská výška563 m n. m.
PSČ589 01
Počet domů219 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHodice 48
589 01 Třešť
starosta@hodice.cz
StarostaIng. Josef Bakaj
Oficiální web: www.hodice.cz
Hodice
Hodice
Další údaje
Kód obce587141
Kód části obce40274
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hodice (německy Höditz) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 708[1] obyvatel.

Název se vyvíjel od varianty Hodicz (1303, 1358), Hodycz (1398), Hodicz (1446, 1496, 1517), Hoditz (1678, 1718, 1720, 1750, 1751), Hoeditz, Hoditz a Hodice (1846) až k podobám Höditz a Hodice v roce 1872. Název je rodu ženského čísla pomnožného, genitiv Hodic. Místní jméno bylo vytvořeno připojením přípony -ice k osobnímu jménu Hod (zkratka Brzhod či Hodslav) a znamenalo ves lidí Hodových.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303, kdy je zmíněna Jitka z Hodic.

Roku 1967 zde byla zahájena jako první výroba salámu Vysočina, když chtěli vyrobit uherský salám, který by byl ale i navíc tepelně opracovaný. Později se stal velmi oblíbeným a mnoho jiných masokombinátů jej začalo vyrábět a postupně se začal i ochuzovat a zhoršovala se i jeho kvalita. Jediným výrobcem, který dnes vyrábí Vysočinu dle původní receptury, je masokombinát v Hodicích, který ho dává na trh pod obchodním názvem Hodická Vysočina 1967.

Obec Hodice v roce 2011 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za zapojení seniorů do veřejného života.[5] Obec Hodice v roce 2012 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za společenský život.[5] Obec Hodice v roce 2013 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[5]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Hodice leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 2,5 km jižně od Třeště, 3 km severozápadně od Panenské Rozsíčky, 10 km severně od Telče, 4,5 km severovýchodně od Třeštic, 4 km východně od Růžené a 3,5 km jihovýchodně od Čenkova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci leží na rozmezí dvou geomorfologických okrsků Třešťská pahorkatina a Otínská pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 563 metrů.[7]

Nejvyšší bod, Jelení hora (653 m n. m.), leží východně od obce. Na západním okraji katastru stojí Kratizna (639 m n. m.). Hodicemi protéká Třešťský potok, do něhož se zprava jižně od vsi vlévá bezejmenný potok, přímo v Hodicích pak opět zprava Úzký potok a potok Lísek. Na území obce se rozkládá řada rybníků, na bezejmenném potoce jižně od Hodic stojí soustava tří rybníků – Horní, Střední a Dolní smrčkovské rybníky. Na Úzkém potoce leží Fexáček a Dírský rybník, Na Lísku pak východně od Hodic dvojice rybníků Horní a Dolní Jilmík. Na Třešťském potoce stojí dva velké rybníky Janovský a Hodický.[8] Na pravé straně silnice z Třeště do Hodic proti kapličce rostou dva památné topoly černé, oba měří 28 metrů a jejich stáří bylo roku 2009 odhadováno na 170 let.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo ve 125 domech 912 obyvatel. 875 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 2 k německé. Žilo zde 902 římských katolíků, 1 evangelík, 1 příslušník Církve československé husitské a 3 židé.[10]

Vývoj počtu obyvatel Hodic[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 541 606 680 733 785 874 912 740 721 715 764 762 773 728

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta, členství ve sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Josef Bakaj.

Obec je členem mikroregionů Telčsko a Třešťsko a Místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 613 68,68 9 3 ODS
2 Hasičské sdruž.nezáv.kand.
2 KDU-ČSL
2 SNK obce Hodice
Josef Bakaj
2006–2010 609 67,98 9 4 ODS
2 SNK Evropští demokraté
1 Hasičské sdruž.nezáv.kand.
1 KDU-ČSL
1 SNK OBCE HODICE
Josef Bakaj
2010–2014 607 70,51 9 4 ODS
2 Strana Práv Občanů ZEMANOVCI
1 SNK OBCE HODICE
1 Pro Hodice společně
1 Nezávislé Hodice
Josef Bakaj
2014–2018 617 62,56 9 4 ODS
3 MOTO KLUB PRO HODICE
2 HODICE - Náš zájem
Josef Bakaj

Znak a vlajka

[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. dubna 1996.[12]

Znak: V červeném štítě dva zlaté bůvolí rohy. Vlajka: Červený list se dvěma bůvolími rohy z obecního znaku v žerďové části. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo „Roštýn“, Výroba automatických dveří LEXA & KRUŽÍK, spol. s r.o., NÁKUPNÍ A PRODEJNÍ HOSPODÁŘSKÉ DRUŽSTVO pro Třešť a okolí, Dřezo Hodice s.r.o., Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s., OD Roštýn, družstvo, SACCULIS s.r.o., NGA Services, spol. s r.o., e-shopping24, s.r.o., CREASY PZ s.r.o., MRAMOR und GRANIT, s.r.o. a GÜHRING s.r.o.[13] Obcí prochází silnice II. třídy č. 406 z Třeště do Telče, komunikace III. třídy č. 4069 do Panenské Rozsíčky a železniční trať č. 227 z Kostelce do Slavonic.[14] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ČSAD Jindřichův Hradec, Radek Čech - Autobusová doprava, AZ BUS & TIR PRAHA a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Praha, Jihlava, Třebíč, Telč, Slavonice, Jemnice, Moravské Budějovice, Znojmo, Dačice, Pelhřimov, Jindřichův Hradec, Třeboň, Mrákotín, Bítov, Studená, Třešť a Opatov[15] a vlaky ve směrech Kostelec a Slavonice.[16] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5092 z Růžené do Panenské Rozsíčky a zeleně značená turistická trasa.

Školství, kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

Mateřská škola v Hodicích byla otevřena v roce 1953, sídlí ve vile na konci vesnice. V roce 2014 měla kapacitu 35 dětí.[17] Základní škola má dvě třídy s 1.–5. ročníkem, tu ve školním roce 2023/2024 navštěvovalo 16 žáků.[18] Na druhý stupeň žáci dojíždějí do základních škol v okolí[19]

Funguje zde místní knihovna, ze spolků jsou zastoupeni myslivci (v roce 2014 měli 14 členů[20]) a SDH Hodice, který byl založen roku 1890[21] a v roce 2014 měl 41 členů.[22]

Sportu se věnují Moto klub Hodice AČR a TJ Hodice, který se věnuje stolnímu tenisu, cvičení, tenisu, nohejbalu, hokeji a fotbalu. Tým kopané hraje III. třída mužů.[23] Tělovýchovná jednota byla založena roku 1969.[24] V obci dále funguje Klub seniorů a zapsaný spolek HRAD, který pořádá akce pro rodiny s dětmi.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v okrese Jihlava#Hodice.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 267. 
  5. a b c Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  6. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. 
  7. Hodice [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. 
  8. Hodice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. 
  9. Topoly černé u Hodic [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 564, 565, záznam 25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  12. Udělené symboly – Hodice [online]. 1996-04-26 [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  13. Hodice [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  14. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  15. Hodice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  16. Hodice [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  17. O naší školce [online]. Základní a Mateřská škola HODICE, 2014-01-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  18. Výroční zpráva školní rok 2012 – 2013 [online]. Základní a Mateřská škola HODICE, 2013-01-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-13. 
  19. Výroční zpráva 2013/2014 [online]. ZŠ Třešť, 2014-09-01 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  20. Myslivci Hodice [online]. Myslivci Hodice, 2014-01-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  21. LYSÝ, František. Založení sboru [online]. SDH Hodice, 2014-01-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-15. 
  22. Členové [online]. SDH Hodice, 2014-01-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-15. 
  23. Kopaná [online]. TJ HODICE, 2014-01-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  24. Z historie klubu [online]. TJ HODICE, 2014-01-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SMUTNÝ, Bohumír. Vznik a počátky masného a uzenářského průmyslu na jihozápadní Moravě (Studená, Kostelec, Hodice, Krahulčí). In: Vlastivědný sborník Vysočiny. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1990. S. 49–79.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]