Hodonín

Tento článek je o městě v Jihomoravském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Hodonín (rozcestník).

Hodonín
Radnice
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Hodonín
Obec s rozšířenou působností	Hodonín (správní obvod)
Okres	Hodonín
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°50′56″ s. š., 17°7′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	23 657 (2024)[1]
Rozloha	63,31 km²[2]
Katastrální území	Hodonín
Nadmořská výška	167 m n. m.
PSČ	695 01
Počet domů	2 870 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	20
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykovo nám. 1 695 01 Hodonín [e-mail]
Starosta	Libor Střecha (Pro Hodonín)
Oficiální web: www.hodonin.eu
Hodonín
Další údaje
Ocenění	Fairtradové město Obec přátelská rodině
Kód obce	586021
Kód části obce	412252
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hodonín (německy Göding, Gödingen^[4]) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji. Hodonín leží na řece Moravě 54 km jihovýchodně od Brna při hranici Moravy se Slovenskem. Žije zde přibližně 24 tisíc^[1] obyvatel. Narodil se zde 1. československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Název

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Hodoně (starší podoba Hodoňa, což byla domácká zkratka některého jména začínajícího na Hod-, např. Hod(i)slav, Hoděmysl) a znamenalo "Hodoňův majetek". Německé jméno vzniklo z českého ještě před provedením hláskově změny g > h (Godonín, jak zní i doklady ze 12. století).^[5] Židovský název města v hebrejštině zní גידונג.

Historie

Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1605 Hodonín vypálili uherští povstalci.^[6] Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák.

Ve městě se nacházel od 19. století cukrovar nejmodernější v Evropě, ten byl nakonec zrušen a na jeho místě stojí obchodní centrum Cukrovar. Jako vzpomínka na cukrovarnickou etapu Hodonína zůstalo mezi obchody původní silo cukrovaru. K Cukrovaru přiléhající budova Redlichovy vily z roku 1881 náležela k jedněm z prvních budov postavených v novobarokní architektonickém slohu. Vilu s oblibou navštěvoval skladatel Gustav Mahler a mnoho dalších významných osob své doby. Byla stržena v roce 2005.

Na sklonku druhé světové války byly o Hodonín svedeny boje, které vyvrcholily osvobozením města 12. dubna 1945. Elektrárna Hodonín byla uvedena do provozu v letech 1951–1958. Katastru Hodonína se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem.

Dne 24. června 2021 severozápadní a severní částí města prošlo tornádo s extrémní bouří, postihlo především městské části Pánov a Bažantnice.^[7] Poškozeno bylo 100 domů, z toho k demolici jich bylo určeno 10.^[8] Bouře odnesla střechu sportovní haly, poškodila zdejší zoologickou zahradu a způsobila další škody.^[9][10]

Přírodní poměry

Podél jihovýchodního okraje města protéká řeka Morava. Severozápadně od města se nachází národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava vyhlášená na ochranu zejména teplomilných doubrav.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel

Rok	1890	1900	1921	1930	1950	1970	1980	1990	1991	2001	2006	2012	2019
Počet obyvatel	7 616	9 018	13 200	14 882	13 572	20 829	25 485	33992	28 230	27 361	26 226	25 259	24 682

Pokles počtu obyvatel mezi lety 1990 a 1991 byl způsoben mimo jiné osamostatněním obcí Lužice a Rohatec.

Struktura populace

• 
  Věková struktura obyvatel obce Hodonín roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Hodonín roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Hodonín roku 2011

Obecní správa

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Hodonín a Správní obvod obce s rozšířenou působností Hodonín.

Hodonín byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Hodonín ale stále existuje a skládá se z 82 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 18 obcí. Sousedními obcemi sídla jsou Lužice, Ratíškovice, Rohatec, Mikulčice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Mutěnice a Skalica.

Zastupitelstvo a starosta

Hodonín provázela v druhém desetiletí 21. století politická nestabilita. Ve volebním období 2010–2014 se vystřídali tři starostové a čtyři koalice. Po komunálních volbách v roce 2014 byla starostkou zvolena Milana Grauová (ANO 2011). Při zasedání zastupitelstva 3. listopadu 2015 však byla odvolána.^[11] Novým starostou byl o týden později zvolen Milan Lúčka (ANO 2011).^[12]

Po komunálních volbách v roce 2018 byl starostou zvolen dosavadní radní Libor Střecha, lídr vítězného hnutí Pro Hodonín. Koalici vytvořili zástupci Pro Hodonín se Svobodnými s Piráty a také uskupením Pozitivně pro Hodonín, v němž je KDU-ČSL, TOP 09 a Konzervativní strana. Koalice má 16 mandátů z celkových 31.

Členění města

Katastrální území Hodonína

Město Hodonín je tvořeno jedním katastrálním územím a není členěno na evidenční části obce.

Součástí města jsou místní části a čtvrtě:

• Bažantnice
• Rybáře
• Mrkotálky
• Pánov

Společnost

Městská knihovna

Podrobnější informace naleznete v článku Městská knihovna Hodonín.

V centru města Hodonína, na adrese Národní třída 36, se nachází Městská knihovna Hodonín, která je veřejnou knihovnou s regionální působností. Jejím zřizovatelem je město Hodonín. V bezbariérové budově jsou oddělení pro dospělé, oddělení pro děti, čítárna a studovna, oddělení pro mladé Zašívárna, oddělení informačních zdrojů a regionálních služeb a také komunitní kontaktní pracoviště ProSenior. Na ulici Brandlova 81 sídlí pobočka knihovny, která velmi úzce spolupracuje se školami a školkami a zajišťuje výpůjční a informační služby zejména pro spádovou oblast sídliště R. Filipa.

Městská knihovna Hodonín byla zřízena dle prvního zákona o veřejných knihovnách z roku 1919, který nařizoval založit knihovnu v každé obci. K oficiálnímu otevření Obecní knihovny města Hodonína došlo 1. července 1921. V tomto roce byla knihovna umístěna ve dvou třídách chlapecké školy na Masarykově náměstí. V roce 1986 se knihovna přestěhovala do nových prostor vystavěných pro účely a potřeby knihovny na Národní třídě. Přestěhováním získala knihovna více prostoru pro volný výběr, čítárnu se studovnou a výstavní sál. Od roku 2003 je knihovna pověřena regionálními funkcemi.

V roce 2019 knihovna nabízí tři výstavní galerijní prostory, z nichž nejvýraznější je non-stop Galerie VEDNEVNOCI. Knihovna organizuje pravidelné vzdělávací akce.

Lázně Hodonín

Lázně Hodonín poskytují od roku 1985 léčebnou i rehabilitační péči. Přírodním léčivem je jodobromová solanka, jejíž zdroje se vyskytují v blízkém okolí.^[13] Lázněmi prochází rovněž naučná stezka „Po stopách T. G. Masaryka“.^[14]

Muzea

• Muzeum naftového dobývání a geologie
• Masarykovo muzeum

Sport

• SHKM Hodonín, hokejový klub
• FK Hodonín, fotbalový klub
• HK Hodonín, házená
• FK Nesyt Hodonín, fotbalový klub
• Veslařský klub Hodonín

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hodoníně.

• Zámek z roku 1642, rozšířen po požáru roku 1746, v současné době na jeho místě průmyslové objekty, z hospodářského objektu zámku rekonstruována budova Masarykova muzea
• Dům umělců (1911–1913), sídlo Galerie výtvarného umění
• Kostel sv. Vavřince (1780–1786) na Masarykově náměstí
• Morový sloup (1716) na Masarykově náměstí
• Kaple sv. Kříže (1714)
• Pomník T. G. Masaryka na náměstí 17. listopadu (nedávno doplněný o reliéf československých legionářů)
• Městská radnice na Masarykově náměstí, naproti kostela sv. Vavřince, je dominantou města. Veřejnosti byla odhalena roku 1904. Postavena je ve slohu norimberské secese, architektem byl Ernst Gotthilf.
• Pomník generální stávky roku 1920 na hlavní světelné křižovatce (křižovatka ulic Národní třída a Štefánikova)
• Památník obětem fašismu na novém hřbitově
• Starý židovský hřbitov (přeměněn na park) a Nový židovský hřbitov
• Naučná stezka „Po stopách T.G. Masaryka“ od historické budovy železničního nádraží, kolem pomníku TGM, informačního centra, místa původního rodného Masarykova domu, končící u Městského muzea v hodonínském zámku^[14]

Osobnosti

• Josef Bezdíček (1900–1962), rozhlasový a divadelní režisér
• Miroslav Bezdíček, divadelní a filmový herec, hodonínský rodák
• Dana Čechová (* 1983), stolní tenistka
• Jaroslav Dobrovolský (1895–1942), učitel, starosta města v letech 1935 až 1938
• František Hess (1853–1914), zasloužilý občan města, vydával Hodonínské listy, hodonínský rodák
• Petra Hřebíčková (* 1979), herečka, hodonínská rodačka
• Břetislav Chrastina (1901–1971), československý voják, příslušník výsadku Spelter
• Michal Kempný (* 1990), hokejista
• Valtr Komárek (1930–2013), ekonom, politik, hodonínský rodák
• Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), první československý prezident, je po něm zde v Hodoníně pojmenována ulice i hlavní náměstí
• Gustav Mahler (1860–1911), skladatel a dirigent, v Hodoníně dokončil své dílo Píseň o zemi
• Peretz Beda Mayer (1906–2002), malíř, hodonínský rodák
• Ondřej Mazuch (* 1989), fotbalista
• Václav Nedomanský (* 1944), hokejista, je po něm v Hodoníně pojmenován zimní stadion
• Siloš Pohanka, hudebník a trumpetista, hodonínský rodák
• Gabriela Preissová (1862–1946), spisovatelka a dramatička, dlouhou dobu žijící v Hodoníně
• Josef Redlich (1869–1936), právník a politik, je po něm v Hodoníně pojmenována ulice
• Erika Suchovská (* 1967), bývalá atletka
• Zdeněk Škromach (* 1956), politik, hodonínský rodák
• Ferdinand Štábla, akademický sochař a kreslíř, hodonínský rodák
• Jaroslav Šváb (1906–1999), typograf, hodonínský rodák
• Iveta Vacenovská (* 1986), stolní tenistka
• Jaroslava Vavrysová, interpretka lidových písní, hodonínská rodačka
• Vítězslav Veselý (* 1983), mistr světa v hodu oštěpem z MS 2013 v Moskvě
• Pavel Kučera (* 1975), český publicista, hudební kritik, scenárista a moderátor

Partnerská města

• Holíč, Slovensko
• Jasło, Polsko
• Skalica, Slovensko
• Trebišov, Slovensko
• Zistersdorf, Rakousko

Galerie

• 
  Zámek, dnes Masarykovo muzeum
• 
  Dům umělců
• 
  Kostel svatého Vavřince na Masarykově náměstí
• 
  Národní třída, pomník prosincové stávky 1920
• 
  Jez na řece Moravě (Přístaviště U Jezu Hodonín)

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 259. 
5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 267, 268, 269.
6. HARGAŠ, Roman. Historie loupeživých nájezdů na Moravu přes Kopanický průsmyk (16.- 18.stol.) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2013 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
7. HRABAL, Michal. Hodonínský Pánov po tornádu: přírodní živel tam posekal les. Brněnský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-06-26 [cit. 2021-06-26]. Dostupné online. ISSN 1802-0887. 
8. Tornádo podle hasičů poškodilo 1202 budov, 180 je nutné strhnout | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. 
9. ŽIVĚ: Na jihu Moravy řádilo tornádo. Na místo míří všechny jednotky IZS. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
10. HALUZA, Oldřich. Hodonínská zoo po tornádu: areál plný spadlých stromů, psí útulek na odpis. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-06-25 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
11. Hodonínská starostka Grauová padla. V čele je Krabička, zatím sám [online]. Hodonín: Hodonínský deník, 2015-11-03 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
12. Hodonín má nového starostu. Grauovou nahradí Lúčka [online]. Hodonín: Hodonínský deník, 2015-11-10 [cit. 2015-11-10]. Dostupné online. 
13. V Lázních Hodonín na jižní Moravě je léčivou silou třetihorní mořská voda jodobromová solanka. Region [online]. 2020-07-16 [cit. 2022-11-06]. Dostupné online. 
14. Hodonínem vede naučná stezka věnovaná T. G. Masarykovi. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura

• ČEREŠŇÁK, Bedřich; ZEMEK, Metoděj. Hodonín. Minulost a socialistická přítomnost. Brno: Blok, 1979. 

Související články

• Boje o Hodonín a okolí v roce 1945
• Děkanát Hodonín
• Elektrárna Hodonín
• Letecká válka nad Hodonínskem
• Městská autobusová doprava v Hodoníně
• Okresní soud v Hodoníně
• Římskokatolická farnost Hodonín
• Hraniční přechod Hodonín–Holíč

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hodonín
• Encyklopedické heslo Hodonín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Hodonín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Hodonín nostalgický – historické fotografie
• Hodonínský kulturní server

Autoritní data	Biblio: c7be2d3c-92c1-4ded-bda3-ffcfdafff250, 265eadf3-0eee-41ae-9935-049ee1ad1396, 3f149551-25c8-459d-a5a8-dbfd39c1752a NKC: ge129273 GND: 1038205-7 VIAF: 149554188

Portály: Geografie | Morava