Holubinka trávozelená | |
---|---|
Holubinka trávozelená | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | holubinkotvaré (Russulales ) |
Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
Rod | holubinka (Russula) |
Binomické jméno | |
Russula aeruginea Lindbl. in Fr. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Holubinka trávozelená (Russula aeruginea Lindbl. in Fr.) je jedlá houba z čeledi holubinkovitých.
Klobouk v mládí polokulovitý, v dospělosti plochý až vmáčklý, 3 až 14 cm široký. Pokožka olivově nebo trávově zelená, místy s bělavými nebo okrovými skvrnami, vlhce lesklá, téměř ke středu slupitelná. Lupeny husté, tenké, křehké, bílé, později s nažloutlým odstínem.
Třeň 4 až 8 cm vysoký, 1 až 2 cm tlustý, válcovitý, dole někdy zúžený, bílý, plný, ve stáří vatovitě vycpaný.
Dužnina bílá, poraněním a stářím rezavějící. Chuť mírná nebo (zejména v lupenech) mírně palčivá, vůně nenápadná.
Výtrusy bezbarvé, téměř kulovité nebo elipsoidní, bradavčíté a s řídkou síťovanou strukturou (někdy chybějící), o rozměrech 5,5-10 × 4,5-6,5 µm. Výtrusný prach smetanový.
Holubinka trávozelená roste od června do října v listnatých i jehličnatých lesích, nejčastěji pod břízami, méně často pod smrky a borovicemi. Rozšířena je po celé Evropě.
Přes štiplavou chuť je všeobecně označována za jedlou houbu; tepelnou úpravou se palčivost ztrácí. Syrová nebo nedostatečně tepelně upravená může způsobit trávicí potíže.
Holubinka trávozelená může být nejspíše zaměněna za jiné zeleně zbarvené holubinky, zejména za jedlou holubinku nazelenalou nebo holubinku bukovku.
U nezkušených houbařů by mohlo dojít k záměně za smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou (Amanita phalloides), která se však nápadně odlišuje mimo jiné relativně dlouhým třeněm s prstencem a pochvou na jeho bázi.