Horgen

Horgen
Horgen – znak
znak
Horgen – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška408 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonCurych
OkresHorgen
Horgen
Horgen
Horgen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha30,82 km²
Počet obyvatel23 319 (2021)
Hustota zalidnění756,6 obyv./km²
Správa
Vznik3400 př. n. l.
Oficiální webwww.horgen.ch
PSČ8810 Horgen
8815 Horgenberg
8816 Hirzel
8135 Sihlbrugg
8135 Sihlwald
Označení vozidelZH
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horgen je město v okrese Horgen v kantonu Curych ve Švýcarsku. Je sídlem stejnojmenného okresu. Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel.

Dům Sust z roku 1558 na břehu Curyšského jezera

Horgen leží v jihozápadní části kantonu Curych a je druhou největší obcí okresu s rozlohou přes 30 km². Krajina je charakteristická masivem Zimmerberg, boční morénou, kterou vytvořil Linthský ledovec při svém postupu po poslední době ledové, a hřebenem Albis. Území obce se táhne od levého břehu Curyšského jezera přes údolí řeky Sihl k Albisgratu a na jih k Sihlsprungu.

Velkou část Horgenu pokrývají lesy; tvoří 39,6 % rozlohy obce. Dalších 38,4 % je využíváno pro zemědělství, 12,5 % pro zastavěnou plochu, 6,3 % pro dopravu, 1,5 % tvoří neproduktivní půda a 1,7 % vodní plochy (stav k roku 2018).

Od 1. ledna 2018 je součástí Horgenu také obec Hirzel. Hirzel se nachází na hoře Zimmerberg v nadmořské výšce přibližně 700 metrů a na jejím západním svahu směrem k řece Sihl. Tvoří jižní část obce a je pro ni charakteristické zemědělství. Obcí prochází průsmyk Hirzelpass, který byl vždy dopravní tepnou.

Od 13. května 1773, kdy se osamostatnil Oberrieden, je spolu s obcemi Wädenswil, Langnau am Albis, Hausen am Albis a Thalwil sousední obcí. V důsledku sloučení s obcí Hirzel Horgen sousední také s obcemi Menzingen a Neuheim v kantonu Zug.

Horgen na mapě z roku 1667

Prehistorie a raná historie Horgenu nebyla dosud intenzivně prozkoumána. V uhelné sloji Käpfnach se zachovaly zkamenělé kapradiny a mastodonti.

Nejstarším osídlením v obci jsou jezerní osady kupců. Nejstarší pozůstatky pozdně neolitického osídlení byly nalezeny poblíž dnešního mola a byly připsány kultuře Pfyn. Vznikly mezi lety 3900 a 3500 př. n. l. Lid horgenské kultury (přibližně mezi lety 3500 a 2800 př. n. l.), pojmenovaný podle místa nálezu, měl své sídliště v oblasti Scheller poblíž hranice s Oberriedenem. Během vykopávek v letech 1987–1990 bylo sedm samostatných kulturních vrstev v Schelleru dendrochronologicky datováno do let 3100 až 3000 př. n. l. Horgenské osídlení bylo spojeno se soudobým osídlením na jiných švýcarských jezerech.[1]

Dva keltské ženské hroby v Thalackeru pocházejí z 2. století. Z doby stěhování národů v 7. století jsou doloženy alemanské hroby u kaple na Stockerstrasse, v lokalitách Entweder a v Bätbur.

Horgen je poprvé zmíněn jako Horga v listině, kterou král Ota I. Veliký daroval 1. března 952 rozsáhlé pozemky v oblasti Horgenu klášteru Fraumünster v Curychu. Název pochází ze starohornoněmeckého názvu pole, který zněl nějak jako *ze horwun („u bažin“).[2]

Letecký pohled (1919)

Od pozdního středověku zažíval Horgen rozkvět jako centrum obchodu. Kolem roku 1437 se Horgen stal většího panství, když jej curyšská vláda spojila s panství Thalwil a po reformaci s dvorem v Adliswilu. Území horgenského panství sahalo od Wollishofenu až k hranicím s Wädenswilem.[3] Během staré curyšské války, curyšské reformace Ulricha Zwingliho a protireformace bylo území obce Horgen výspou proti katolickému centrálnímu Švýcarsku.

Od roku 1585 docházelo k náboženským sporům mezi vrchností ve městě a anabaptistickou komunitou v Horgenbergu. V jejich průběhu byl 30. září 1614 v Curychu sťat Hans Landis a v roce 1637 byl zajat také Hans Meyli, kterému se však podařilo uprchnout.[4]

Napoleonské nepokoje, helvétské období 1798–1803 a spory o zprostředkovatelskou ústavu v roce 1803 vyvrcholily v roce 1804 válkou. Horgen zůstal hlavním městem okresu během helvétského a mediačního období. Nová ústava z roku 1831 položila základy dnešního okresu Horgen.[3]

Výstavbu železnice na levém břehu Curyšského jezera mezi Curychem a Näfelsem provázela řada potíží. Železniční trať vedla přes rozsáhlé plochy břehů, které byly v jezeře navršeny. Dne 9. února 1875 se 135 m dlouhý úsek rozestavěné trati sesunul do jezera. Trasa byla přeložena, ale 20. září, dva dny po otevření železniční trati, se do vody potopil další 204 m dlouhý úsek, který zabíral více než 6500 m². Stanice se potopila o půl metru a musela být zbourána. Nová železniční trať byla následně postavena dále od břehu jezera.

Na konci roku 2016 bylo 59 % hlasů přijata iniciativa o sloučení obce Hirzel s Horgenem;[5] sloučení bylo dokončeno 1. ledna 2018.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Reformovaný kostel v Horgenu
Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok 1470 1634 1654 1780 1836 1850 1860 1870 1880 1888 1900 1910 1920 1930 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010
Počet obyvatel 480 1175 1560 2837 2886 4844 5311 5159 5232 5475 6883 8056 8471 9320 8916 10118 13482 15691 16577 16463 17432 18935

Úředním jazykem a lingua franca je němčina, kterou se v každodenním životě mluví převážně v dialektu curyšské němčiny a kterou používá 80 % obyvatel. Následuje italština s 6 % a přibližně 14 % tvoří zbývající jazykové menšiny. V roce 2022 se 24,07 % obyvatel hlásilo k evangelické reformované církvi, 25,53 % k římskokatolické církvi a 50,39 % k jinému vyznání nebo bez vyznání.[7] V roce 2022 nemělo 29,9 % obyvatel registrovaných v Horgenu, tj. 7061 osob, švýcarský pas.[8]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]
Centrum Horgenu

Až do začátku industrializace v 19. století převládalo v Horgenu zemědělství, především vinařství a mlékárenství. V první čtvrtině 20. století bylo vinařství v důsledku škůdců (fyloxery), kteří se objevili od roku 1850, a nepříznivé polohy zcela opuštěno. Dnes je zde stále 30 zemědělských podniků; v roce 2005 obhospodařovalo přibližně 100 zaměstnanců 500 hektarů půdy. Největší plochy se nacházejí západně od dálnice A3 a v jižní části vesnice Rietwies.

Mlýn na vesnickém potoce (Heubach) pod masivem Schliifitobel, později známý jako Obermühle, je poprvé zmiňován v roce 1263. Horní mlýn, postavený v roce 1719, přestal fungovat kolem roku 1900. Dolní mlýn na ulici Zugerstrasse byl v provozu již v polovině 19. století. Na jeho místě byla postavena truhlárna, která byla v roce 1902 přestavěna na továrnu na nábytek Horgen-Glarus.[9]

V 18. století bylo v Horgenu několik koželužen. Koželužna Hüni, založená v roce 1728, existuje dosud jako společnost Hüni AG, dodávající automatizační techniku pro koželužny ve Švýcarsku i v zahraničí. Industrializace měla na Horgen silný vliv od poloviny 19. století. Zpočátku dominoval rozvíjející se hedvábnický průmysl s deseti tkalcovnami hedvábí v roce 1847 (např. Weberei Stünzi Söhne), později následoval strojírenský průmysl (např. Wanner, Grob, Stäubli, Schweiter, Oetiker). Mnohé z těchto velkých společností jsou nebo byly od svých počátků mezinárodně aktivní a velkou část své produkce vyvážejí. Úzké vazby mezi hedvábnickým průmyslem v okrese Horgen a Severní Amerikou vedly v letech 1878 až 1895 ke zřízení amerického konzulátu v Horgenu.[10]

Veřejná doprava

[editovat | editovat zdroj]
Vlak S-Bahn Curych ve stanici Horgen

V roce 1875 otevřela dráha Schweizerische Nordostbahn (NOB) železniční trať po levém břehu jezera. Trať vedla mezi curyšským hlavním nádražím a obcemi Ziegelbrücke a Näfels. Po zestátnění NOB v roce 1901 se trať stala součástí nově založených Švýcarských spolkových drah (SBB). Dnes je nádraží Horgen (známé také jako Horgen See) obsluhováno dvěma linkami curyšské S-Bahn, S2 a S8.

Nádraží Horgen Oberdorf se nachází na trati Thalwil – Arth-Goldau a obsluhuje jej linka S24. Na území Horgenu se ještě nachází nádraží Sihlwald, kterým prochází trať Curych–Sihlbrugg. Zde zastavuje linka S4 Curych – Langnau (– Sihlwald).

Doplňkové spoje veřejné dopravy zajišťují linkové autobusy systému Zimmerbergbus.

Zürichsee-Fähre Horgen-Meilen AG (FHM) je akciová společnost, která od roku 1932 provozuje lodní dopravu na Curyšském jezeře mezi Horgenem a Meilenem. Pět trajektů ročně přepraví přibližně 2,3 milionu cestujících, 1,3 milionu osobních a přibližně 100 000 nákladních vozidel. Plavební společnost Curyšského jezera (ZSG) pak provozuje osobní lodní dopravu na Curyšském jezeře. Flotila lodí přepraví ročně přibližně 1,8 milionu cestujících.

Individuální doprava

[editovat | editovat zdroj]

Horgenem prochází hlavní silnice číslo 3 z Curychu do Pfäffikonu. Západně od Horgenu prochází dálnice A3 z Basileje přes Curych do Sargans. Nově vybudovaný tunel Uetliberg spojuje od 4. května 2009 Horgen s Basilejí přes západní obchvat Curychu. Dálniční křižovatka Horgen se nachází v jižní části Horgenu a zajišťuje napojení na místní silniční síť.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horgen na německé Wikipedii.

  1. a b ILLI, Martin. Horgen (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2021-01-12 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy) 
  2. NIERMAYER, Manfred. Deutsches Ortsnamenbuch. Berlín: De Gruyter, 2012. ISBN 978-3-11-018908-7. S. 278. (německy) 
  3. a b ILLI, Martin. Horgen (Vogtei) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-01-15 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy) 
  4. HOOVER, Peter. Feuertaufe: das radikale Leben der Täufer - eine Provokation. Berlin: Down to Earth, 2006. ISBN 3-935992-23-8. S. 26–30. (německy) 
  5. Abstimmung 2016 [online]. Gemeinde Horgen [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy) 
  6. Geschichte Hirzel [online]. Gemeinde Horgen [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy) 
  7. Gemeindeporträt - Konfession [online]. Kanton Zürich [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy) 
  8. Gemeindeporträt - Ausländer [online]. Kanton Zürich [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy) 
  9. Horgner Jahrheft 1991 [online]. Horgen: Gemeinde Horgen, 1991 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy) 
  10. Konsularagentur, Konsulat in Horgen (Dossier) [online]. Swiss Federal Archives [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]