Horní Smrčné

Horní Smrčné
Centrum Horního Smrčného
Centrum Horního Smrčného
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°19′43″ s. š., 15°45′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel54 (2024)[1]
Rozloha3,33 km²[2]
Katastrální územíHorní Smrčné
Nadmořská výška520 m n. m.
PSČ675 07
Počet domů22 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorní Smrčné 20
675 07 Čechtín
starosta@hornismrcne.cz
StarostaJaromír Křívánek
Oficiální web: www.hornismrcne.cz
Horní Smrčné
Horní Smrčné
Další údaje
Kód obce550612
Kód části obce138509
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Smrčné (1939 něm. Ober-Smrtschna, do roku 1869 Horní Smrčná, později i Horní Smrčný[4]) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží severozápadně od města Třebíče. Žije zde 54[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Kamenice, Brtnice, Radošov a Chlum.

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Do Horního Smrčného vede silnice ze severu z Radošova, západně ze zastavěného území obce pak vede do údolí řeky Jihlavy užitková silnice směrem k Přímělkovu, severně vede užitková silnice do lesa, jižně pak užitková silnice nad svahy údolí Jihlavy a Chlumského potoka. Ze silnice do obce pak západně vede užitková silnice do osady V Šavlátě a na severovýchodním okraji území obce západně vychází užitková silnice na samotu na okraji obce a také polní cesta k PP Prosenka a do Vržanova. V údolí řeky Jihlavy na západním okraji území obce vede červená turistická stezka, v údolí Chlumského potoka po okraji území vede modrá turistická stezka, na jihozápadním okraji území obce vede po okraji území cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs.

Celé území obce se nachází na svahu nad prudkými údolími řeky Jihlavy a Chlumského potoka, je kopcovité, zalesněné a zemědělská půda je členěna mnohými remízky nebo menšími lesními plochami.

Západní část území obce je na svahu údolí řeky Jihlavy, kdy právě řeka Jihlava tvoří západní hranici území obce, jižní hranice se svažuje do prudkého údolí Chlumského potoka, horní hrana údolí tvoří jižní hranici území obce. Severní hranici obce tvoří nepojmenovaný potok, který se vlévá nedaleko Pruknerovy samoty do řeky Jihlavy. Na území obce pramení několik nepojmenovaných potoků, které odvádí vodu hlubokými údolími a vlévají se do řeky Jihlavy. Na jižním okraji vesnice se nachází rybník, z kterého vytéká nepojmenovaný potok, jež se vlévá do Chlumského potoka, ten se posléze vlévá do řeky Jihlavy nedaleko jihozápadní hranice území obce.

Území obce ze západu na východ postupně stoupá do vyšších nadmořských výšek, nejnižších nadmořských výšek dosahuje v údolích řek na hranicích území obce a to cca 245 metrů nad mořem, největších pak na východním okraji, cca 600 metrů nad mořem. Severovýchodně od zastavěného území obce se nachází nepojmenovaný vrchol s kótou 613 m, severně od hranice území obce se nachází vrchol Bílá hora (659 m).

Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, blíže k jižnímu okraji území obce. Severně od zastavěného území obce se nachází osada V Šavlátě, na severozápadním okraji území obce se nachází Pruknerova samota a most vedoucí k železniční zastávce Přímělkov. Západně od zastavěného území obce nad údolím i v údolí řeky Jihlavy se nachází chatová osada, stejně tak i jižně nad údolím Chlumského potoka, další osamocené chaty jsou i v údolí Chlumského potoka. Těsně za severní hranicí území obce se nachází samota.

Severozápadně od zastavěného území obce se nachází PP Habří. Nedaleko od Habří a pak i cestou do údolí řeky Jihlavy a v údolí řeky Jihlavy se nachází velké množství chat a tradičních trampských míst.[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Vesnice svoji historii spojuje s Chlumem. První zmínka o obci pochází z roku 1556, kdy v ní byli 4 láníci. Nicméně první zmínka o Chlumu pochází již z roku 1341, kdy byl zmíněn farář z Chlumu. V roce 1490 byl Chlum i s přilehlými obcemi zakoupen Vilémem z Pernštejna, který jej začlenil do majetku třebíčského kláštera. V roce 1579 po mnohých soudech získal majetek kláštera Hynek Brtnický z Valdštejna a v roce 1613 darovala Kateřina z Valdštejna patronátní právo kostelu v Chlumě.[6]

Do roku 1849 patřilo Horní Smrčné do třebíčského panství, od roku 1850 patřilo do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1960 patřilo Horní Smrčné pod Chlum a mezi lety 1960 a 1990 byla obec začleněna pod Radošov, následně se obec osamostatnila.[7][4]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 68 72 68 75 86 93 116 84 63 63 68 53 51 51 50
Počet domů 11 11 11 12 12 14 19 25 18 19 17 18 19 20 22

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Horní Smrčné
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (44,68 %) ČSSD (27,27 %) ANO 2011 (28,57 %) KDU-ČSL (22,5 %) SPOLU (29,54 %)
2. KDU-ČSL (21,27 %) TOP 09 (20,45 %) ČSSD (26,19 %) ODS (12,5 %) ANO (25,0 %)
3. ODS (17,02 %) KDU-ČSL (13,63 %) KDU-ČSL (11,9 %) SPD (12,5 %) Piráti+STAN (15,9 %)
účast 95,92 % (47 z 49) 95,65 % (44 z 46) 91,30 % (42 z 46) 86,96 % (40 z 46) 93,62 % (44 z 47)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Horní Smrčné
1. 2. 3. účast
2000[15] SNK (29,03 %) 4KOALICE (29,03 %) ČSSD (25,8 %) 75,61 % (31 z 41)
2004[16] KDU-ČSL (32,25 %) KSČM (22,58 %) ODS (19,35 %) 64,58 % (31 z 48)
2008[17] KDU-ČSL (28,94 %) ČSSD (28,94 %) ODS (15,78 %) 80,85 % (38 z 47)
2012[18] KSČM (25,71 %) ČSSD (25,71 %) KDU-ČSL (20 %) 84,09 % (37 z 44)
2016[19] KDU-ČSL (20,68 %) ČSSD (17,24 %) SPD+SPO (13,79 %) 65,91 % (29 z 44)
2020[20] ODS+STO (22,85 %) ČSSD (17,14 %) Piráti (14,28 %) 74,47 % (35 z 47)
2024[21] ANO (41,37 %) ODS+TOP 09+STO (31,03 %) SOCDEM (10,34 %) 65,22 % (30 z 46)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (14 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (8 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (7 hlasů). Volební účast byla 93,02 %, tj. 40 ze 43 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (9 hlasů). Volební účast byla 93,18 %, tj. 41 ze 44 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (17 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (12 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (4 hlasů). Volební účast byla 97,73 %, tj. 43 ze 44 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů). Volební účast byla 95,45 %, tj. 42 ze 44 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (16 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (9 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 84,78 %, tj. 39 ze 46 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (28 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (13 hlasů). Volební účast byla 89,13 %, tj. 41 ze 46 oprávněných voličů.[24]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Praha: Český statistický úřad 2 volumes s. Dostupné online. ISBN 80-250-1277-8, ISBN 978-80-250-1277-2. OCLC 85844975 
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 27. 1. 2024
  6. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1.. vyd. Brno: GARN 449 s., [1] složený leaves obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. OCLC 773170516 
  7. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 283. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ ČECH, Luděk. Chráněná území ČR. Sv. VII., Jihlavsko. 1. vyd. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky 526 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-54-9, ISBN 978-80-86064-54-3. OCLC 53274290 S. 275. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.