Hosana je termín užívaný v liturgii judaismu a křesťanství. V křesťanské liturgii se objevuje jako součást hymnu „Sanctus“ v rámci liturgie.
Hosana pochází z hebrejského slova הושיעה נא Hoši’a na „prosím, zachraň“. Jedná se o imperativ hif’ilu slovesa ישע j-š-’, „zachránit“, „spasit“. Tento termín může mít význam obyčejné prosby o pomoc/záchranu, ale i o prosbu o zásah Boží ve prospěch svého lidu. Jako takový se objevuje i v 118. žalmu, který je však žalmem převážně oslavným. Z tohoto důvodu se význam tohoto slova posunul a kromě žádosti o pomoc a spásu znamená i výzvu k Bohu a jeho oslavu. Samotný výraz se v židovské liturgii objevuje u svátků Sukot a Hošana raba, kdy se za zpěvu slov Hoši’a na mává lulavem (palmovou ratolestí).
Termín se ve fonetickém přepisu do řečtiny objevuje i v evangeliích. Takto lidé volají, když Ježíš vstupuje do Jeruzaléma (kde bude krátce nato zabit). Zde se objevuje jednak samostatně jako jednoduché zvolání, a může mít tedy stejný význam jako ve 118. žalmu (zvolání a prosba o Boží zásah - prostřednictvím Ježíše), ale i s dativem („hosana synu Davidovu“) nebo ve spojení „na výsostech“ („ve výšinách“). V tomto druhém případě se již zcela zřejmě jedná o odvozené oslavné zvolání oslavující Ježíše jako krále či mesiáše.
Toto zvolání spolu s dalšími citacemi ze Starého zákona tvoří pak základní strukturu hymnu Sanctus, ale stojí i u základu různých slovních obratů. Například v italštině existuje odvozené sloveso „osannare“, tj. „holdovat“ někomu, „zpívat někomu hosana“, někoho „oslavovat“.