Humboldtia | |
---|---|
Humboldtia brunonis | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Podčeleď | Detarioideae |
Rod | Humboldtia Vahl, 1794 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Humboldtia je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to keře a stromy se střídavými sudozpeřenými listy a poměrně nápadnými květy, uspořádanými v hustých hroznech. Plodem je lusk. Duté větévky některých druhů jsou obývány symbiotickými mravenci. Rod zahrnuje 7 druhů, z nichž většina roste v jižní Indii a jeden na Srí Lance. Některé druhy jsou využívány v domorodé medicíně, lokálně jsou pěstovány i jako tropické okrasné dřeviny.
Zástupci rodu Humboldtia jsou keře nebo malé až středně vysoké stromy, dorůstající obvykle výšky do 16 metrů. Humboldtia vahliana může dosáhnout výšky až 20 metrů a průměru kmene 60 až 80 cm. Listy jsou střídavé, sudozpeřené, složené z několika párů téměř či zcela vstřícných lístků. Palisty jsou 2 až 6 cm velké, nápadné a vytrvalé, palístky chybějí. Mladé rozvíjející se listy jsou splihlé a bělavé či purpurově zbarvené. Květy jsou růžové, červené nebo oranžové, oboupohlavné, uspořádané v hustých nevětvených hroznech nebo případně chocholících. Kalich je čtyřčetný, koruna více či méně nepravidelná, pětičetná nebo vlivem redukce spodních korunních lístků jen trojčetná. Tyčinek je 5, jsou volné, s dlouhými nitkami, a střídají se s 5 sterilními staminodii. Semeník je stopkatý, obsahuje několik vajíček a nese dlouhou čnělku zakončenou hlavatou bliznou. Plodem je zploštělý, kožovitý lusk pukající dvěma chlopněmi.[1][2]
Rod Humboldtia zahrnuje 7 druhů a je s jedinou výjimkou rozšířen výhradně na jihu Indie. Druh Humboldtia laurifolia je endemit Srí Lanky.[3] Vyskytují se jako součást submontánních a montánních nebo i nížinných stálezelených lesů v nadmořských výškách od 200 do 1200 metrů a vyhledávají charakteristicky zejména stanoviště v blízkosti vodních toků.[2] Humboldtia laurifolia je na Srí Lance běžnou složkou podrostu nížinných lesů. Často roste podobně jako indické druhy H. unijuga a H. brunonis ve skupinách, které vznikají vegetativním rozmnožováním prostřednictvím odnožování a kořenících spodních větví.[4]
Některé druhy, jmenovitě Humboldtia laurifolia, H. decurrens a H. brunonis, mají dutá internodia větévek, která jsou obývána symbiotickými mravenci. Mladé větévky se během vývoje lehce nadouvají, dochází ke kolapsu vnitřní dřeně a u horního konce internodia se formuje štěrbinovitý vstupní otvor. Mimo příbytku poskytuje dřevina mravencům i potravu v podobě nektaru vylučovaného extraflorálními nektárii umístěnými na listech, palistech a také na listenech obklopujících květní poupata. Mravenci ji na oplátku chrání před býložravci. Na rostlinách Humboldtia laurifolia bylo zjištěno celkem 14 druhů mravenců, z nichž nejběžnější je Technomyrmex albipes. Vedle mravenců obývá duté větvičky i různý jiný hmyz, který je dostatečně malý na to, aby se protáhl štěrbinou. Budují si zde hnízda některé vosy z čeledi kutíkovití (Crabronidae) a samotářské včely, z nichž některé jsou parazité či predátoři mravenců.[4]
V rostlinách rodu Humboldtia byla zjištěna široká paleta rozličných obsahových látek, zahrnující glykosidy, flavonoidy, terpenoidy, steroidy, fenolické sloučeniny a alkaloidy. U extraktů z těchto rostlin byl prokázán antibakteriální, protizánětlivý a protinádorový účinek. Působí rovněž proti tuberkulóze.[5][6]
Rod Humboldtia je v rámci čeledi Fabaceae řazen do podčeledi Detarioideae a tribu Amherstieae. Mezi příbuzné druhy náleží Tamarindus (1 druh pocházející z Madagaskaru a Komorských ostrovů), Paramacrolobium (1 druh v rovníkové Africe) a Cryptosepalum (12 druhů v tropické Africe).[7][3]
Rostliny nemají zásadnější hospodářský význam. Některé druhy jsou využívány v tradiční indické medicíně. Hořká kůra Humboldtia brunonis se podává při poruchách trávení, kolikách, vředech a pupíncích, ledvinových chorobách a poruchách menstruace. Pasta z kořenových hlízek H. unijuga je využívána jako léčivo na astma. Kůra H. vahliana slouží jako demulgens a je využívána při léčení lepry, epilepsie a vředů.[8] Dřevo Humboldtia brunonis je v jižní Indii lokálně těženo pod názvem asagi.[9] Některé druhy jsou celkem zřídka vysazovány jako tropické okrasné dřeviny.