Huseník alpský | |
---|---|
Huseník alpský (Arabis alpina) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
Rod | huseník (Arabis) |
Binomické jméno | |
Arabis alpina L., 1753 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Huseník alpský (Arabis alpina) je vytrvalá, nízká, nenáročná, bílé kvetoucí rostlina pocházející z cirkumpolární oblasti. Tento neofyt se do České republiky dostal coby okrasná rostlina která se s oblibou pěstuje jako skalnička a pro svou nenáročnost se rozšířil do volné přírody, zplaněl. Tato trvalka je vhodná na obruby záhonů a do skalek nebo zídek.
Druh pochází ze severních oblastí Evropy a severovýchodu Severní Ameriky. Je to chladnomilná rostlina, v jižněji položených částech Evropy se objevuje v horských oblastech.
Roste nejčastěji na vápencových sutích do nadmořské výšky až 3200 m. Při pěstování mu nejlépe svědčí zásaditá, lehká, propustná i kamenitá půda. Vyrůstá ve stinných horských žlebech a na od slunce odvrácených úbočích, v okolí horských bystřin nebo pramenišť.[2][3]
Vytrvalá rostlina s řídce chlupatou lodyhou přímou nebo vystoupavou, nejčastěji jednoduchou, která dorůstá do výšky 10 až 35 cm. Z tenkého hlavního kořene vyrůstá obvykle jen jedna květná lodyha a několik výběžků které jsou zakončeny řídkou listovou růžici a společně vytvářejí dojem polštářovitého trsu. Listy v růžicích mající většinou křídlaté řapíky (až 1 cm), jsou elipsovité až obráceně vejčité, jsou dlouhé 1 až 4 cm a široké 0,5 až 1,5 cm a po obvodě bývají hrubě zubaté. Lodyžní objímavé listy rostoucí v počtu 3 až 5 jsou okrouhlého až vejčitého tvaru, na bázi obvykle srdčité nebo ouškaté, 1 až 3 cm dlouhé a po obvodě řídce ostře zubaté. Všechny listy jsou sytě zelené a často jsou porostlé krátkými rozvětvenými chlupy, vrcholek mají špičatý nebo tupý.
Čtyřčetné oboupohlavné květy na stopkách vyrůstají na koncích lodyh v květenství hroznu. Jejich podlouhlé, světle zelené kališní plátky jsou do 4 mm dlouhé a 2 mm široké, vyrůstají ve dvou přeslenech a ty ve vnějším jsou u báze vakovitě vyduté. Bílé korunní plátky lopatkovitého až obvejčitého tvaru obvykle bývají ne delší 11 mm a ne širší 4 mm. Nitky šesti tyčinek jsou dlouhé 3 až 5 mm a podlouhlé prašníky asi 1 mm. V semeníku bývá 35 až 50 vajíček, čnělka je asi jen 0,5 mm dlouhá. Tento chamaefyt kvete od června do srpna a jeho ploidie je 2n = 16.
Plodem jsou vztyčené či odstávající holé šešule 3 až 5 cm dlouhé, jejich ploché chlopně mají nezřetelnou žilku, karpofor je do 1 mm dlouhý. Červenohnědá elipsovitá až okrouhlá, silně stlačená semena bývají do 1,5 dlouhá, po obvodě mají křídlatý lem světle žlutý až světle hnědý.[2][3][4]
Huseník alpský je variabilní druh, jsou rozlišovány tři poddruhy:
Ve střední Evropě se vyskytuje nominátní poddruh huseník alpský pravý jenž bývá na různých stanovištích dost proměnlivý, odlišnosti jsou chápány jako morfotypy vzniklé adaptací na odlišné ekologické podmínky.[3][5]