Hustopeče nad Bečvou

Hustopeče nad Bečvou
Renesanční zámek v Hustopečích nad Bečvou
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Hranice
Obec s rozšířenou působností	Hranice (správní obvod)
Okres	Přerov
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°31′50″ s. š., 17°52′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 782 (2024)[1]
Rozloha	23,91 km²[2]
Nadmořská výška	272 m n. m.
PSČ	753 66
Počet domů	488 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa úřadu městyse	náměstí Míru 21 75366 Hustopeče nad Bečvou [e-mail]
Starostka	Ing. Júlia Vozáková
Oficiální web: www.ihustopece.cz
Hustopeče nad Bečvou
Další údaje
Kód obce	513768
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hustopeče nad Bečvou jsou městys v okrese Přerov. Žije zde přibližně 1 800^[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 23,91 km² (2391 ha). Leží v nejvýchodnějším výběžku Olomouckého kraje, na půli cesty mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím, na pravém břehu řeky Bečvy v nadmořské výšce 275 m. Prochází tudy železniční trať Hranice na Moravě - Púchov a mezinárodní silnice I/35.

Části městysu

• Hustopeče nad Bečvou
• Hranické Loučky
• Poruba
• Vysoká

Od 1. července 1983 do 31. prosince 1991 k městysi patřily i Milotice nad Bečvou a Špičky.^[4]

Název

Původní jméno osady bylo Úsopeči a má dva možné výklady: buď bylo odvozeno od osobního jména Úsopek (v jeho první části je staré ús - "vous") a jméno osady pak znamenalo "Úsopekovi" (tedy Úsopekova rodina) nebo šlo o původně posměšné označení vsi lidí, kteří pekli vousy. Po připojení nářečního H- na počátek byla první část chápána jako odvozená od husto - "často", čímž došlo ke vložení vnitřního -t-.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1201. O původním názvu koluje mnoho pověstí. Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[6]

Osobnosti

• Jan Ludvík Baillou (1731–1802), šlechtic
• Karel Heinrich z Baillou (1908–1945), baron
• Marie Brožová (1901–1987), herečka
• František Vahala (1881–1942), architekt
• Julius Volek-Choráz (1888–1928), učitel, novinář, komunista
• František Rusek (1816–1895), obchodník^[7]

Pamětihodnosti a zajímavosti

• Zámek v Hustopečích nad Bečvou
• Kostel Povýšení svatého Kříže
• Pohřební kaple rodu von Baillou
• Větrný mlýn v místní části Poruba

Galerie

• 
  Kostel Povýšení sv. Kříže
• 
  Vlakové nádraží
• 
  Náměstí Míru

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 335, 564. 
5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 309.
6. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
7. JOHNSON, Frank W. A history of Texas and Texans,. [s.l.]: Chicago, Dostupné online. 

Související články

• Římskokatolická farnost Hustopeče nad Bečvou

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Hustopeče v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Hustopeče (dodatek) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Hustopeče nad Bečvou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránka obce

Autoritní data	NKC: ge366646

Portály: Morava